Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním biologickém zobrazování, vývoji biosenzorů, v léčbě nádorových onemocnění i v konstrukci ekologicky šetrných zdrojů světla s nulovou spotřebou elektřiny.
Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v poslední době i jako významný zdroj zisku. Kambo je fenomén nejen proto, že jde o sekret žab, po němž celosvětová poptávka stále roste. Mají o něj zájem domorodci, příznivci alternativní medicíny i vědci. Každá skupina přitom z docela jiného důvodu.
Odchylky od běžného izotopového složení prvků mohou prozrazovat zajímavé souvislosti, o kterých se ne vždy otevřeně mluví.
Může být mapa kolonialistická? A proč mapy světa vypadají, jak vypadají?
Nápisy na stěnách kostela sv. Mikuláše na okraji města Craiova v jihozápadním Rumunsku jde v potemnělém prostoru číst jen s obtížemi. Jazyk, kterým jsou psány, připomíná chvíli srbštinu, chvíli bulharštinu, poté úplně jinou řeč. Jakým jazykem byla jedna z památek slovanského písemnictví Rumunska ve skutečnosti napsána?
„Obrovská ostuda, která nemá pamětníka.“ Kdyby klasik českého birdingu Jaroslav Klápště tušil, v jak bezprecedentní a bizarní kauzu se české ptačí názvosloví vyvine skoro třicet let poté, co takto komentoval jeho první ucelenou verzi…
S levo-pravou asymetrií těla se v přírodě setkáváme velmi často, hojně uváděnými příklady bývá asymetrické stočení ulity hlemýžďů nebo klepeta krabů. Ačkoliv obratlovci (tedy i lidé) patří mezi bilaterálně symetrické živočichy, i u těchto organismů se objevuje levo-pravá asymetrie. U obratlovců můžeme pozorovat především asymetrii vnitřních orgánů, jako je umístění srdce, jater a žaludku, tři pravé a dva levé laloky plic, asymetricky stočená střeva nebo i funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Postavení těchto tělních částí není náhodné... Читать дальше...
Přírodu si lze představit jako sled opakujících se reakcí, které dávají vzniknout jenom některým druhům organických sloučenin. Homochiralita v tomto kontextu znamená, že jsme složeni převážně z L-aminokyselin a D-cukrů. Otázkou, kterou se budeme v tomto článku zabývat, je, proč tomu není přesně naopak. Mohl kdysi vzniknout zrcadlový obraz dnešní přírody? Nebyla to náhoda, která rozhodla o současné podobě přírodních organických sloučenin?
Každý, kdo luští děje minulé, má problém. Jak na základě toho, co máme a víme dnes, zrekonstruovat to, co už není? Problém mají kriminalisté, pátrající po činech starých jen pár týdnů či let. Oč větší musí být potíž lidí usilujících o rozpletení záhad vzdálených od nás přes 1,5 miliardy let? Jedna z nich dala vzniknout nám všem.
