To, že léky mohou ovlivnit střevní mikrobiom, je dobře známo. Střevní mikrobiom však může ovlivňovat také účinnost léčiv. Zvyšuje nebo snižuje jejich aktivitu, vstřebávání, toxicitu… Variabilita mikrobiomu přispívá k tomu, že každý pacient reaguje na léčbu trochu jinak.
V souvislosti se sílícím tlakem člověka na naši planetu se často mluví o „krizi biodiverzity“. Vnímáme ji jako zrychlený pokles rozmanitosti života, zejména počtu druhů. Dnes již rutinní používání metod molekulární biologie ovšem narušuje náš dřívější pohled na pojetí druhu. Představa ostře ohraničených a obvykle morfologicky dobře definovaných jednotek ztrácí svou obecnou platnost. Veškeré závěry týkající se počtu druhů je tedy nutné přehodnotit ve světle nových poznatků. Mezi takové patří v posledních... Читать дальше...
Nepozorovaně ze strany stratégů ochrany přírody, zato s velikým pozdvižením na straně akademické probíhají v ochraně přírody dvě revoluce, srovnatelné s otočením Kolumbova vejce na špičatý pól. První revolucí je pochopení lidského podílu na decimaci velkých savců na rozhraní pleistocénu a holocénu, kdy člověk během několika desítek tisíc let osídlil všechny kontinenty a větší ostrovy. Druhou je zjištění, že megafauna zásadně formovala podobu a funkce obývaných ekosystémů. Česká ochrana přírody tentokrát stojí v čele vývoje.
Proč se Američané oblékají jako blázni, všechny hodiny ve Švýcarsku jsou seřízeny a v Česku vychováváme děti k nedůvěře? Za tím, kam se vyvíjí společnost jako celek, je způsob, jakým jsme se vyrovnali se zlomovými momenty.
Dá sa identifikovať okamih, keď prepadneme nejakému nezmyslu? A dá sa analogicky odvodiť aj bod „precitnutia“?
Roku 1543 měl novorozenec v Anglii statistickou naději dožít se 33,9 roku (obr. 3). O 476 let později, roku 2019, už jeho potomek mohl vzhlížet k životu dlouhému 81,3 roku. Zlom přišel s rozvojem medicíny v druhé polovině 19. století, který významně posunul bod, odkud není návratu. Jednou z obzvláště působivých ukázek úspěchů moderní medicíny je i rozvoj technik transfuzí a transplantací.
Korálové útesy jsou mimořádným ekosystémem. Závisí na nich život 80 % mořských druhů a více než poloviny lidstva. S globální změnou klimatu však jejich bohatství rychle klesá. Pokud se naplní nejčernější předpovědi, za pouhých třicet let by mohly korálové útesy zcela zkolabovat. Nikdo si neumí představit, co se pak stane.
Microsoft chce být za deset let uhlíkově neutrální. Stejně tak třeba Formule 1 nebo Letiště Praha. Stejný cíl hlásají města Praha, Londýn… Lídři Evropské unie se na konci roku 2019 po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Nastal žádoucí bod obratu? Jsou toto všechno dobré zprávy pro bioložku, socioložku a environmentalistku Hanu Librovou?
Jen u necelé čtvrtiny rybích druhů pečují rodiče o své potomky. Překvapivě často padá tato úloha na bedra otců. Jaké je evolučně-biologické pozadí tohoto jevu?
