Prezident Miloš Zeman pronesl v pondělí (26/11) odpoledne v izraelském parlamentu mnoho pozoruhodných vět. I kdyby všechny byly pravdivé – jedna nikoli.
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí z roku 2011 (tzv. Istanbulská úmluva) zatím ratifikovalo 33 států a plánuje to i Evropská unie jakožto mezinárodní organizace v mezích svých pravomocí.
Britští The Prodigy mě nikdy za srdce nebrali, což nejspíš bude záležitost generační; o to víc se mi stali sympatičtí tímto svým počinem: vidíme tam dole v seznamu písní dobře, že coby spoluautor té druhé z jejich čerstvé novinky No Tourists, nazvané Light Up the Sky, je uveden i jakýsi Jiri Schellinger (ano, se dvěma „el“ uprostřed, tak, jak to třeba měl známý německý filosof ze začátku IX. století Friedrich Schelling).
Návštěvník Karibiku si má z čeho vybírat. K dispozici má zajímavé a přitom pateticky chudé černošské Haiti, druhou nejstarší republiku v této hemisféře, nedaleko pak španělsky mluvící diktaturu kubánskou v někdejším stylu sovětském.
Bezvýhradní fanoušci EU tvrdí, že naši populisté (Zeman, Okamura, Babiš a další) bezdůvodně straší veřejnost migranty z Afriky a Blízkého i vzdálenějšího východu. No, jednak naše lidi nikdo jen tak nevystraší, mají vlastní rozum, ale nejsou ani slepí a hluší.
Každých deset let ovládne český mediální prostor šílenství „osmičkových výročí“, a ačkoliv se probírá kde co, nejslavnější událost z dějin hlavního města Prahy se pomíjí mlčením. Kdo ví proč.
Zabečíš – vlk tě sežere, nezabečíš – podřízne tě bača,“ traduje se mezi Čečenci. V podobné situaci se v pátek ocitla sociální demokracie.
Vláda má nový Národní investiční plán. Pokud se ovšem chce pustit do 17 tisíc projektů, pak to není plán. Je to jen další neefektivní byrokratický centralismus.
Počítačové systémy zvládají odhalit závažné choroby často spolehlivěji než zdravotníci. Firmy vyvíjející diagnostický software lákají investory. Jsou mezi nimi Google či Apple.
Lukáš Frydrych si potrpí především na německá auta. Svůj diář považuje za sofistikovaný plánovač pracovních i osobních záležitostí. Na zápěstí nosí majitel společnosti Edox reality hodinky s plynovým podsvícením.
Přes 40 milionů Američanů dluží za své vzdělání. Desetina z nich má problémy se splácením. Ve Spojených státech přestává platit, že vysokoškolské vzdělání zajistí takovou práci, která umožní studentskou půjčku splatit.
První banky spouštějí takzvané okamžité platby, které se uskuteční během několik vteřin. Pokud se rozšíří, mohly by se stát výrazným konkurentem karetních asociací Mastercard a Visa. Zatímco některé banky hodlají okamžité platby nabízet zdarma, Česká spořitelna za jednu požaduje 125 korun.
Člen Národní rozpočtové rady a profesor Vysoké školy ekonomické Jan Pavel varuje před rozpočtovými deficity za dobrých hospodářských časů. Stát s rozpočtovými schodky potřebuje buď nižší výdaje, nebo vyšší daně. O budoucí udržitelnosti veřejných financí je ve stárnoucím Česku potřeba se bavit už teď.
Státní dluh, mandatorní výdaje i daňová kvóta utěšeně rostou. Kapitálové výdaje, investice do výzkumu a vývoje už bohužel tak ne. Radujeme se z dneška a zapomněli jsme na budoucnost.
Bavorský rodák Thomas Brebeck v Česku vyrábí karbonové kompozitní díly na závodní auta a motorky. Po pěti letech podnikání na Ostravsku expandoval zpět do Německa, kde sídlí většina jeho zákazníků. Jeho firma Brebeck Composite chce kvůli diverzifikaci proniknout i do výroby dílů pro letadla a kosmické lodě.
Toyota se neprofiluje jen jako výrobce úsporných hybridů. V nabídce má i zábavné kupé s pohonem zadních kol. GT86 vznikla ve spolupráci se Subaru a má vše, co náruživí šoféři chtějí: atmosférický motor, manuál a samosvorný diferenciál. Cena se přitom vejde do přijatelných 820 000 Kč.
Evropská unie chystá novou regulaci elektronických tržišť, srovnávačů a vyhledávačů. Budou muset zveřejnit podmínky svého fungování včetně pravidel pro řazení nabídek. Platformy se obávají ztráty know-how.
České firmy letos v průměru přidají svým zaměstnancům na mzdách 8,4 procenta. V příštím roce požadují odboráři růst mezd o sedm až devět procent. V mnoha firmách to není reálné. Příliš rychlý růst mezd bez odpovídajícího růstu produktivity by ohrozil konkurenceschopnost firem.
