Dvě děti, narozené v roce 2007 a 2011, byly svěřeny před pěti lety do péče matky. Otec se s nimi po dohodě mohl stýkat pouze o víkendech, a to jednou za čtrnáct dní. Poté se kvůli nim přestěhoval z Ostravy do Brna, aby je mohl vídat častěji a být jim na blízku. Kromě víkendů se s nimi chtěl vidět také ve školní dny.
"Poukázal na to, že se kvůli dětem přestěhoval zpět do Brna a že čas strávený s dětmi v běžném pracovním týdnu, zahrnující především školní a pracovní povinnosti a zájmové aktivity, je rozdílný od víkendů a je velmi podstatný pro utváření vzájemného vztahu stěžovatele a jeho dětí," uvedl Ústavní soud ve svém nálezu.
Obecné soudy měly rozhodnout o tom, že bude zachovaný stávající režim, a to kontakt s dětmi pouze o víkendu. Podle Ústavního soudu však nedošlo k odůvodnění, proč by děti nemohly trávit se svým otcem čas i v běžném pracovním týdnu. Dále se neměly zabývat ani tím, jaká změna by to pro děti byla a také, jak by se mohl změnit jejich vztah s otcem.
Krajský soud v Brně zase neuvedl hlavní důvod, proč by neměl mít otec širší vztah s dětmi. Ústavní soud však dodává, že je důležité, když jsou děti se svými rodiči a je to také jeden ze základních prvků rodinného života, a mělo by to být posuzováno během soudního řízení.
Dále je v nejlepším zájmu dítěte, aby mělo péči obou rodičů. Pro zlepšení vztahů je také ideální prožívání rutiny všedních dní a dodržování různých povinností či prožívání radosti.
