27. 3. 2019 military
Turecko bude moci při používání raketového systému S-400 zjistit, zda je stíhací letoun F-35 skutečně pro radarové systémy neviditelný. Trilionový program na výrobu letadel je ohrožen. V tom spočívá strach Pentagonu. Píše o tom turecký list Cumhuriyet v článku "S-400 - více než vojenský nákup". Autoři Onur Erim a Walid Mohammed uvádějí, že v moderních vojenských strategiích je nesmírně důležité kontrolovat vzdušný prostor. Kontrola je zajišťována "dokonalými" stíhačkami a "dokonalým" systémem protivzdušné obrany (PVO), který chrání před jakýmikoli létajícími objekty, ať už letadly, drony či raketami. Podle nich je turecký systém protivzdušné obrany "zranitelný vůči raketovému útoku zvenčí". Ankara mnohokrát žádala USA, aby jí dodaly systém PVO Patriot, ale to bylo odmítnuto. Poté byl v roce 2017 uzavřen kontrakt s Ruskem na dodávku systému protivzdušné obrany S-400, připomínají autoři.
Dodávka je naplánována na listopad 2019 a systém bude zapojen do bojové služby po instalaci kompatibilního softwaru. "Poskytne Turecku podstatnou strategickou výhodu v regionu, ale americká vláda je zásadně proti tomuto kroku a komentuje jej jako nebezpečí pro NATO", zdůrazňují autoři.
Skutečně, připomeňme si prohlášení amerického generála Curtise Scaparottiho, který je hlavou sjednocených ozbrojených sil NATO v Evropě. "Já, jako voják bych radil, aby nebyla realizována dohoda s F-35
, aby se neprováděly bojové vzlety v podmínkách, kdy náš spojenec používá ruské systémy, zejména systémy PVO", řekl, když odpovídal na otázky amerických senátorů. Podle jeho názoru je S-400 údajně nemožné integrovat do celkového systému PVO aliance.
Cumhuriyet však namítá, že v sousedních zemích, Řecku, Bulharsku, na Slovensku, jsou S-300 a podobné zbraňové systémy používány, a jsou zahrnuty do systému vzdušného dohledu NATO. Proč tedy USA tak důrazně protestují proti integraci S-400 v Turecku?
Onur Erim a Walid Mohammed to připisují skutečnosti, že systémy protivzdušné obrany S-400 "používají velmi složité radarové systémy a jsou schopny ničit cíle pomocí různých raket". Systém může "zvolit raketu, která se automaticky spustí v souladu s charakteristikami cíle", "kontrolovat cíl ze vzdálenosti 600 km, blokovat jakýkoliv létající objekt ve vzdálenosti 400 km a zničit jej v rozmezí 250 km".
Znamená to, že tento systém PVO, umístěný na různých místech, může kontrolovat buď "téměř celou Sýrii, východní Středomoří a vzdušný prostor Kypru", nebo "vzdušný prostor západního Středomoří a dokonce celého Řecka". Takže může také eliminovat hrozby, vycházející od Izraele. Právě proto (kvůli Izraeli) USA po mnoho let dělaly průtahy s realizací prodeje systémů Patriot Turecku, soudí Onur Erim a Walid Mohammed.
Podle nich souvisí hlavní obavy USA s tím, že radary S-400 budou schopny "uvidět" neviditelný letoun F-35. Situace se pro USA komplikuje tím, že Turecko je jedním z výrobců komponentů pro stíhačky F-35. A právě v Turecku se mělo umístit regionální středomořské středisko technické obsluhy. Pentagon se také obává, že tyto údaje uniknou do Ruska, uvádějí autoři.
Přičemž, dodávají, program F-35 je propočítán do roku 2070 a jeho celkový rozpočet s dodávkami produkce se odhaduje na 1,6 trilionu dolarů. V případě zjištění nedostatků povede likvidace projektu ke značným ztrátám, protože pouze v zemích EU se plánuje prodej 5 tisíc F-35 za 650 miliard dolarů.
Autoři se nedomnívají, že by odmítnutí dodávek F-35 mělo za následek, že by Řecko získalo převahu nad tureckými vzdušnými silami v souvislosti s dodávkami stíhaček F-16 do Atén od roku 2022. Od roku 2030 začnou do výzbroje tureckých vzdušných sil docházet stíhačky páté generace domácí výroby (TFX), "které budou moci tento problém vyřešit".
S "psychologií studené války" nemůže Turecko toho mnoho dosáhnout. Dnes i Evropská unie plánuje vytvoření své vlastní armády. Turecko si může zajistit "silné a důležité pozice v nové struktuře" a také hrát nezávislejší a aktivnější roli ve světě, jak to odkázal zakladatel národa Kemal Atatürk, uzavírají Onur Erim a Walid Mohammed.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
