Nové skutečnosti v tzv. kauze Čapí hnízdo vyvolaly politickou krizi. Koaliční ČSSD i komunisté, kteří vládu podpořili, chtějí slyšet od Andreje Babiše vysvětlení slov jeho syna, který v reportáži Televize Seznam tvrdil, že jej proti jeho vůli drželi na okupovaném Krymu, a že v případě Čapího hnízda něco podepsal, ale nevěděl co. Babiš se brání, že jeho syn je psychicky nemocný. Opozice chystá hlasování o nedůvěře vládě. Co bude dál?
1. Scénář – Vláda přežije ve stávající podobě
Vláda Andreje Babiše současnou krizi ustojí. Babiš musí přesvědčit sociální demokraty a komunisty, že vystoupení jeho syna na vyšetřování Čapího hnízda nic nemění. Komunisté už avizovali, že se o tom, jak budou hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě, rozhodnou v úterý.
Aby opozice vládu shodila, musí mít alespoň 101 hlasů. Strany, které návrh na vyslovení nedůvěry vládě předložily, mají dohromady 92 poslanců. Potřebují tak přesvědčit 9 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že za Babišem stojí celý poslanecký klub hnutí.
2. Scénář – ČSSD vládu opustí, Babiše podrží SPD
Přímá koaliční spolupráce ANO a SPD je ale málo pravděpodobná. Okamura přiznal, že nic takového mu hnutí nenabídlo, navíc nechce do vlády s trestně stíhaným premiérem. SPD by byla ochotna podpořit i menšinový kabinet, kdyby noví členové vybraní hnutím ANO prosazovali programové priority SPD.
Pokud by SPD nehlasovala pro vyslovení nedůvěry vládě, je už i jedno, jak se rozhodnou komunisté. ANO a SPD mají dohromady 100 poslanců, ostatní strany by tak 101čku nemohly vytvořit. Menšinová vláda ANO tolerovaná SPD by tak mohla vládnout klidně až do konce volebního období.
S touto variantou by se ale museli smířit všichni poslanci ANO. A při sestavování stávajícího kabinetu velká část klubu dala najevo, že s vládou podpořenou SPD mají problém a v podstatě dotlačila Babiše k dalšímu jednání s ČSSD.
3. Scénář – Vláda padne, přijde nový kabinet
Hned několik možností se nabízí pro případ, pokud by padla vláda. A to buďto vyslovením nedůvěry sněmovnou, nebo demisí premiéra Babiše. V tom případě do hry jako významný hráč vstupuje prezident Miloš Zeman, který vybere toho, koho pověří sestavením vlády. A má hned několik možností
3a – Úřednická vláda
Zeman by mohl opět zvolit stejný postup, ke kterému sáhl i přes nevůli většiny poslanců po demisi Petra Nečase. Premiérem by jmenoval někoho mimo současnou Poslaneckou sněmovnu. Před pěti lety to byl dnešní guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Nový premiér by si mohl do svého týmu vybrat, koho chce. Po 30 dnech by ale musel předstoupit před sněmovnu s žádostí o důvěru. Pokud by úřednická vláda důvěru nezískala, musela by podat demisi a prezident by jmenoval nového premiéra.
Ústava mu ale neukládá, jak rychle musí prezident novou vládu jmenovat. Babišův první kabinet vládl v demisi půl roku. Až v případě, pokud by nedostal důvěru ani druhý kabinet, by do hry vstoupil předseda sněmovny (Radek Vondráček z ANO), který by vybíral premiéra.
3b – Nová vláda Andreje Babiše
Prezident může sestavením vlády opět pověřit Andreje Babiše. Ten by pro vyslovení důvěry potřeboval většinu z poslanců přítomných v sále. Teoreticky mu tak nestačí jen podpora SPD (která musí aktivně hlasovat pro), pokud by všechny ostatní strany byly proti a všichni poslanci dorazili do sálu. Proto, pokud by chtěl nahradit ČSSD podporou SPD, bylo by pro něj lepší se s Okamurou dohodnout ještě před hlasováním o nedůvěře.
3c – Vláda ANO bez Andreje Babiše
Sestavením vlády může být pověřen i jiný politik z hnutí ANO. To teoreticky otevírá cestu i k jiné koalici či podpoře menšinového kabinetu, než je stávající spojenectví ANO a ČSSD s tolerancí komunistů.
K vládní spolupráci by mohly být ochotné i strany, kterým vadí trestně stíhaný premiér. Po volbách ale hnutí deklarovalo, že jeho jediným adeptem na post premiéra je Babiš.
3d – Vláda bez hnutí ANO
Nepříliš pravděpodobný scénář. Premiérem by se stal někdo z opozičních stran. Aby získala třeba vláda ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN důvěru sněmovny, museli by její vznik umožnit poslanci stran, s nimiž spolupracovat odmítají, tedy SPD a komunistů, nebo alespoň 16 poslanců hnutí ANO. Stačila by i pasivní podpora v podobě odchodu ze sálu během hlasování o důvěře.
4. – Předčasné volby
K tomuto scénáři vede hned několik cest od chvíle, kdy sněmovna vysloví vládě nedůvěru (nebo premiér podá demisi). Do předčasných voleb by mohl dovládnout současný kabinet v demisi, zemi by na přechodné období mohla převzít úřednická vláda, nebo by předčasné volby vypsal prezident po třech neúspěšných pokusech o sestavení vlády.
Miloš Zeman se nechal slyšet, že předčasné volby považuje za podvod na voličích, a že podle ústavy je po třech neúspěšných pokusech vypsat MŮŽE, nikoliv musí. Nejjasnější cesta je tedy rozpuštění sněmovny ústavní většinou 120 hlasů. Přímo se nabízí spojit je příští rok s květnovými volbami do Evropského parlamentu.
