Vánoce naruby a Silvestr s „drzým“ klokanem. Prskavec pokračuje v australské misi

Vypadá to jako snová dovolená u protinožců, ale pro olympijského šampiona na kajaku Jiřího Prskavce je pět a půlměsíční pobyt v Austrálii především o poctivém tréninku a rodinné pohodě, která se letos až podezřele podobá běžnému domácímu režimu. Zatímco on piluje formu na slalomové dráze, jeho synové už stihli naskočit do místní školy a školky a celá rodina si užívá „domácký“ režim, který narušují snad jen exotičtí sousedé.

Vánoce naruby. Ale s bramborovým salátem

Zatímco v Česku jsme ladili poslední ozdoby na stromek a řešilo se, jestli kapr přežil vanu, Prskavcovi měli jasno: Vánoce budou. Jen trochu jinak. Umělý stromek, losos místo kapra a dárky, které musely projít přísným testem: vejdou se do kufru při zpáteční cestě!

„Radosti bylo hodně,“ hlásí Prskavec mladší z Austrálie, kde s rodinou stráví dohromady přes pět měsíců. Santa dostal logistický úkol, Ježíšek poslal balíčky na dálku a rozbalovalo se až 25. ráno. Což původně znělo jako skvělý nápad. „Jenže jsme nedomysleli, že děti budou tak natěšené, že vstanou už v pět. U stromečku jsem byl trošku unavenej,“ směje se Prskavec. Únava rychle zmizela, protože Vánoce jsou Vánoce. I když venku bylo teplo a místo koled poslouchali cikády.

Domácký režim na druhé straně planety

Austrálie je pro Prskavcovi druhým domovem. Kluci chodí do školy a školky, manželka Tereza řeší běžné rodinné věci a Jířa? Ten prostě chodí na trénink. Režim jako doma, jen s jistotou, že voda nezamrzne.

Listopad a prosinec patřily poctivé zimní přípravě – hodně objemu, hodně práce. Jednou denně voda, k tomu kolo, běhání, posilovna. Systematická dřina stejně jako v Česku. „Akorát tady jsem jezdil i přes svátky na vodě, i když jsem si dal volnější režim, abych nabral sílu na zbytek pobytu,“ konstatuje olympijský vítěz z Tokia.

Silvestr ve stanu. A s klokany

Když už Austrálie, tak se vším všudy. Silvestr strávili Prskavcovi ve stanu severně od Sydney. Kemp, záliv, parta pěti českých rodin a klokaní sousedé, kteří si bez ostychu přišli pro svačinu.

„Jeden nám okousal chleba,“ hlásí Prskavec pobaveně. Z původně plánovaných tří dnů zbyl jeden. Z kempu je vyhnal vytrvalý déšť. Ale zážitek zůstal! Teď už Prskavec ladí na druhou půlku přípravy a vyhlíží své české parťáky, kteří se do Austrálie začnou pomalu sjíždět. „Všechno jde tak, jak má,“ dodává.