Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo sto let. Carter byl člověk zásad, víry a pokory, uvedli dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům.
Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.
Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. V městečku se svojí manželkou, která zemřela v listopadu 2023 ve věku 96 let, strávil většinu života.
Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.
Carter žil po skončení svého funkčního období déle než kterýkoli jiný americký prezident. Postupem času si vysloužil pověst lepšího bývalého prezidenta, než jakým byl prezidentem, což on sám ochotně uznával, uvedla agentura Reuters.
V posledních letech měl Carter řadu zdravotních problémů, včetně melanomu, který se rozšířil do jater a mozku. Počátkem roku 2023 se rozhodl, že místo dalšího lékařského zákroku podstoupí hospicovou péči.
V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.
Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům.
Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump. Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III. a premiér Keir Starmer.
Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu.
„Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu,“ uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za „drahého přítele“. Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by se měl učit u Cartera, „muže zásad, víry a pokory“, zdůraznili Bidenovi.
Biden vyhlásil den národního smutku za Cartera na 9. leden. „Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera,“ uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu Biden, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu.
I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že „výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době“ pro USA a že „udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů“. „Za to vše mu všichni dlužíme uznání,“ dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.
Slova uznání našli pro Cartera i všichni další bývalí prezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter „inspirovat generace Američanů“.
Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život „neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír“.
Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. „Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval postprezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě,“ zdůraznil Starmer.
Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. „Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv,“ uvedl také panovník.
Jimmy Carter se musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Podílel se však také na dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem, dohody o odzbrojení SALT II nebo dohody o navrácení Panamského průplavu Panamě.
Generální tajemník OSN António Guterres také připomněl Carterovu „oddanost světovému míru a lidským právům, která se také naplno projevila poté, co opustil prezidentský úřad“. „Hrál podstatnou roli ve zprostředkování při urovnávání konfliktů, v monitoringu voleb, v podpoře demokracie, v prevenci a mýcení nemocí,“ dodal mimo jiné Guterres.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí uvedl, že Carterova významná úloha při dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem „zůstane vryta do historických análů“. Panamský prezident José Raúl Mulino zase připomněl, že Carterovo prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou a podle Mulina učinily Panamu skutečně suverénní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajina ještě nebyla nezávislá, „ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“.
Slova soustrasti a uznání do USA zaslali také například venezuelská vláda nebo kubánský prezident Miguel Díaz-Canel.
