Kosmický průmysl je dalším významným odvětvím na Slovensku, které se potýká s odlivem talentů. Těm vadí slabá podpora ze strany státu a se svými projekty raději mizí přes hranice do Česka.
Slovenské ministerstvo školství nedávno předložilo vládě Vesmírnou strategii SR 2030+ s podtitulem, který podtrhuje význam tohoto rychle rostoucího odvětví pro domácí ekonomiku.
Vesmírná strategie, o které by měla vláda v Bratislavě jednat už ve středu 18. prosince, má podle resortu školství podtrhnout strategický význam a důležitost vesmírných aktivit v zemi.
„Vesmírný sektor se v posledních desetiletích změnil z čistě výzkumné oblasti na motor ekonomického růstu. Slovensko by mělo využít tento potenciál k rozvoji konkurenceschopnosti svého průmyslu,“ upozorňují autoři dokumentu. Navzdory tomu s jejím prosazováním resort nespojuje žádné výdaje, a materiál tak nemá žádné dopady na státní rozpočet.
„Měl by tam být i finanční element, protože budovat strategii bez financí nedává smysl,“ stěžuje si Cristian Dan Stratyinski z košické společnosti Ctrl, která patří ve vesmírném výzkumu na Slovensku už roky mezi nejaktivnější.
Je však nepravděpodobné, že by se to změnilo. Slovenská vláda má aktuálně na krku množství dlouhodobě neřešených problémů – stávkující lékaře, nedostatek učitelů, zadlužené nemocnice, technologický dluh v mnoha sektorech státní správy a současně potřebu konsolidovat veřejné finance.
Podpora vesmírného výzkumu se tak jeví jako to poslední, čemu by chtěli politici věnovat pozornost. Pohled k sousedním státům však ukazuje, jak moc Slovensko zaostává za ostatními zeměmi i v tomto směru a jak moc zemi chybějí finance, které v minulosti směřovaly do nesmyslných IT projektů či předražených tendrů.
Česká vláda Petra Fialy letos uvedla, že plánuje do odvětví vesmírného výzkumu každoročně investovat téměř sedmdesát milionů eur (1,7 miliardy korun). Polská vláda loni oznámila, že zvýší příspěvek do vesmírného výzkumu na období následujících tří let na 295 milionů eur.
„Slovenská kosmická kancelář a ministerstvo školství se v uplynulém roce snažily navýšit rozpočet, který Slovensko dává na vesmírný výzkum, ale neprošlo to přes ministerstvo financí,“ upozorňuje předseda Slovenské organizace pro vesmírné aktivity Jakub Kapuš.
Aktuálně má resort školství vypsanou eurofondovou výzvu v oblasti vesmírného výzkumu s alokací deset milionů eur z Bruselu. Původní návrh resortu školství počítal s trojnásobkem této částky, záměr však opět narazil na resort financí.
„Výrazně zaostáváme za sousedními zeměmi i proto, že Polsko a Maďarsko jsou už dávno členy Evropské vesmírné agentury, Česká republika je členem dokonce už od roku 2008,“ říká Kapuš.
Tato agentura financuje a koordinuje úsilí v perspektivním odvětví, na jejích projektech však mohou participovat v zásadě jen členské země vesmírné agentury. Země, které nemají plnoprávné členství v ESA, mají tyto možnosti výrazně omezené.
Slovensko patří mezi posledních pět zemí evropské sedmadvacítky, které zatím nejsou členy agentury. A podle předložené Vesmírné strategie si stát naplánoval členství až na konec dekády – a to ještě podmíněně.
Jakub Kapuš, který se svým týmem sestavil první slovenskou družici skCube, přesunul své aktivity do Brna z důvodu lepších podmínek ve vesmírném výzkumu. Aktuálně pracuje na družici, kterou financuje samospráva města a místní technologické firmy.
„V českých technologických inkubátorech rostou firmy dalších desítek Slováků, kteří odešli ze Slovenska i proto, že u nás prakticky neexistuje podpora vesmírného výzkumu,“ dodává s tím, že země tak přichází o další talenty a potenciálně úspěšné firmy.
Zmiňovaná společnost Ctrl Cristiana Dana Stratyinského z tohoto důvodu vytvořila společný podnik s italskou firmou Sab, která se dlouhodobě věnuje vesmírnému výzkumu. „Umožní nám to participovat na projektech a kontraktech Evropské vesmírné agentury, ke kterým bychom se jako slovenská firma nedostali, protože Slovensko není členem této agentury,“ vysvětluje.
Ve vesmírné ekonomice se podle podkladů resortu točí zhruba čtyři sta miliard eur, pracuje v ní více než milion lidí a v dalších dekádách by měl tento byznys dynamicky růst.
„Průměrný roční růst v odvětví je téměř dvojnásobně větší než růst celkové světové ekonomiky,“ odkazuje slovenský resort školství na studie Evropské investiční banky a OECD s tím, že každé euro investované do vesmírného sektoru v průměru generuje hospodářský a společenský přínos šest až deset eur.
Na Slovensku v současnosti působí více než čtyřicet firem přímo zapojených do vesmírných aktivit, jako jsou pozorování Země, navigační systémy, telekomunikace, kybernetická bezpečnost či výroba komponent raketových nosičů a satelitů.
„Mnohé firmy využívají výsledky vesmírného výzkumu například pro tvorbu aplikací využívajících satelitní data v dopravě, zemědělství, energetice či ochraně životního prostředí. Objevují se i unikátní kompetence v nových oblastech, jako je využívání progresivních materiálů, řešení kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence či technologie blockchain,“ uvádí dokument.
