Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Vrcholem této genocidy byl události z roku 1943, pro které se vžil pojem Volyňský masakr. Příslušníci Ukrajinské povstalecké armády i za pomoci civilního obyvatelstva často s obtížně představitelnou bestialitou povraždili desítky tisíc mužů, žen a dětí. Většina z nich dodnes nemá svůj řádný hrob a jejich ostatky leží na různých místech Volyně. Kyjev systematicky brání exhumaci ostatků a jejich následnému pohřbení. Navíc na dnešní Ukrajině se přední představitelé UPA, jako např. Stepan Bandera či Roman Šuchevyč, příslušníci ukrajinské dobrovolnické divize SS Halič a dalších kolaborujících složek stali národními hrdiny. Postoj ukrajinských úřadů, včetně požadavku týkajících se rehabilitaci pamětních míst na tyto zločince, včetně ilegálně instalovaných na polském území, jako podmínky exhumace, vyvolal v Polsku nemalé pobouření. To ostatně zesiluje skutečnost, že od roku 2022 poskytla země útočiště a nebývalou podporu více než jednomu a půl milionu uprchlíku, přičemž okolo milionu jich nadále v Polsku pobývá. Na situaci reagovala „Nadace Volyň, vzpomínáme“ apelem na polské úřady.
Jménem obětí, svědků a rodin Poláků brutálně zavražděných na Volyni požadujeme, aby polské úřady přerušily dialog s Ukrajinou ohledně „vyřešení“ otázky exhumace Poláků zavražděných Ukrajinci výměnou za obnovení památky páchajících genocidu Ukrajinců na polské půdě. Rozhovory, které již nějakou dobu probíhají na státní úrovni, nemají mezi polskými lidmi žádnou podporu. Nikdo se zdravým rozumem si nedokáže představit, že cenou za exhumaci by bylo oslavování vrahů polského národa na území Polské republiky!
volyn 43
Promo článek:
Promo článek
číst dál
