Vojtěch Holub se svým startupem ThinkOrbital vyvíjí v americkém Coloradu technologie pro stavění ve vesmíru. V květnu společně se SpaceX a NASA otestovali první autonomní sváření za hranicemi Země a 20. prosince se chystají na druhý testovací let, kde vyzkouší autonomní řezání a rentgenovou inspekci.
„Nechceme být jen firma, která vyvíjí nástroje, ale firma, která je používá. Naše motto je ‚We build space‘, tedy budujeme vesmír. Naším ultimátním cílem tak je stát se vesmírným developerem a stavět tam na zakázku,“ prozrazuje své plány český rodák, který už čtrnáct let žije ve Spojených státech.
Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT a získal doktorát na State University of New York v Binghamtonu v oboru steganografie, který se zabývá utajováním informací v digitálních médiích. V tomto oboru následně pracoval devět let v Portlandu ve státě Oregon.
„Byl jsem v tom dobrý a bavilo mě to. Ale protože mě vždy zajímala fyzika, věda a dobývání vesmíru, tak mi v hlavě hlodal nápad, jak stavět budoucí infrastrukturu ve vesmíru. A rozhodl jsem se ho uvést do reality,“ vysvětluje Holub, jak se dostal k podnikání.
V současnosti se vesmírné konstrukce postaví na Zemi a následně vynesou do kosmu. Jsou ale limitované velikostí raket. „Představte si, že bychom na Zemi nedokázali postavit nic víc, než co se vejde na nákladní auto. Moc by toho tady nebylo. A to stejné platí pro vesmír. Když ale vytvoříme nástroje, jak stavět přímo tam, otevírají se nám obrovské možnosti,“ přibližuje svou vizi Holub, který zastává funkci CIO, tedy šéfa inovací.
„Jsem inženýr, nejsem prototyp generálního ředitele,“ vysvětluje. Do role CEO přitom získal Leeho Rosena, bývalého viceprezidenta SpaceX, který deset let pracoval pro Elona Muska. Ještě předtím působil 23 let jako plukovník amerického letectva, kde měl na starosti kosmodromy, z nichž startují vesmírné mise.
Během covidu odešel ze SpaceX a vzal si roční sabatikl ve Skotsku. „V té době jsem si s ním psal přes LinkedIn, kde mi radil s rozjezdem ThinkOrbital. Když se měl vrátit do Států, neměl práci, tak jsem mu nabídl, jestli nám nechce pomoci uskutečnit naši vizi,“ líčí Holub.
Rosen na to kývl a společně začali budovat firmu v Coloradu ve městě Boulder, v jehož okolí sídlí velký cluster firem, působících ve vesmírném průmyslu. Do týmu se přidali i Rosenovi známí ze SpaceX a díky jeho kontaktům se firmě také podařilo vyjednat testovací let na prvním stupni rakety Falcon 9.
„Byli jsme dosud jediní, kdo měl jako zákazník náklad na prvním stupni, který se po startu rakety vrací zpět na Zem. Potřebovali jsme naše vzorky zpátky, proto to pro nás bylo ideální řešení. Svařovali jsme během několika minut nulové gravitace a naše vzorky jsme následně poslali NASA a ESA ke zkoumání,“ popisuje Holub.
A dodává: „Experiment nevyšel na sto procent, protože plamen rakety poškodil motor pohánějící vzorky pod svářečkou, takže místo hezkého lineárního sváru jsme udělali bodový svár, ale i to je pro zkoumání zajímavé.“
Dvacátého prosince čeká Holubův startup druhý testovací let, během něhož vyzkouší vedle sváření také řezání a rentgenovou inspekci svárů. Tentokráte své nástroje vyšle do vesmíru na druhém stupni rakety Falcon 9, který zařízení vynese na oběžnou dráhu, kde bude několik let obíhat jako satelit, než shoří v atmosféře.
„Pro svařování se na Zemi používají plyny, což nejde dohromady s použitím ve vakuu. My proto svařujeme elektronovým paprskem, což naopak vakuum vyloženě vyžaduje. Potřebujete k tomu jen elektřinu. Stačí vám zhruba tolik energie jako rychlovarné konvici,“ přibližuje spoluzakladatel ThinkOrbital.
Stejná technologie, jen mírně pozměněná, slouží i pro řezání. „Elektronový paprsek se velmi snadno manipuluje, pokud ho vystavíte elektromagnetickému poli. A pokud to uděláte správnou rychlostí a silou, tak jste schopni jeho pomocí pošťuchovat materiál na stranu a vytvořit žlábek. Nevzniká přitom žádný vesmírný odpad,“ popisuje Holub.
S podobnými technologiemi, jaké vyvíjí ThinkOrbital, experimentovali už Rusové v sedmdesátých a osmdesátých letech. Podle Holuba ale ten správný čas pro jejich využití nastal až teď. „Díky Elonu Muskovi a SpaceX je relativně snadné dostat se do vesmíru. Za dva starty raketou jsme zaplatili 550 tisíc dolarů. Ještě před deseti lety by nás to stálo padesát milionů dolarů. A ve chvíli, kdy je vyřešená doprava do vesmíru, si všichni kladou otázku: ‚Co tam teď budeme dělat?‘,“ říká Holub.
Investoři jsou tak firmám, jako je ta jeho, nakloněni. ThinkOrbital loni naraisoval 3,5 milionu dolarů, za které vyvinul svou technologii. Teď se připravuje na další investiční kolo, v rámci kterého chce získat osm až deset milionů na vytvoření finálního produktu.
Holubův startup zároveň uspěl jako jedna ze sedmi firem v programu CCSC-2, kterým podporuje NASA komerční firmy. Získal tak přístup k know-how a zázemí NASA v hodnotě sedmi až deseti milionů dolarů. „Stejný kontrakt spolu s námi vyhráli obři jako SpaceX nebo Blue Origin a pak my jako malá firmička, na což jsme hrdí,“ pochvaluje si podnikatel.
V rámci této spolupráce má na příští rok naplánovaný test svého toolkitu v kombinaci s robotickou rukou NASA v jejich vakuové komoře. Holub očekává, že právě NASA nebo americké ministerstvo obrany budou prvními zákazníky ThinkOrbital, protože jsou na rozdíl od komerčních firem ochotni platit za výzkum.
„Prodávat toolkit ale není naše finální mise. Stejně jako má SpaceX misi kolonizovat Mars a jako součást toho vyvinuli levné rakety, je naším cílem stavět ve vesmíru, k čemuž potřebujeme mít nástroje,“ říká Holub.
Z materiálu vyneseného jedním startem rakety Starship, kterou vyvíjí SpaceX, jsou ThinkOrbital schopni udělat čtyřikrát větší prostor, než je současná Mezinárodní vesmírná stanice. Ta má přitom v roce 2030 shořet v atmosféře, protože je už moc drahé ji využívat. A NASA ji chce nahradit čtyřmi komerčními projekty, což může být pro ThinkOrbital příležitost.
„Potenciál stavění ve vesmíru je obrovský od turismu až po průmysl. Už dnes na Mezinárodní vesmírné stanici firmy vyrábějí farmaceutika, která potřebují nulovou gravitaci, ale jsou jich schopni vyrobit jen pár gramů. Pokud bychom postavili vesmírnou továrnu, mohou jich být tuny. Nebo se dá těžit voda z Měsíce, kterou je možné přeměnit na raketové palivo. Možnosti, které nabízí dobývání vesmíru, jsou neomezené a my chceme být u toho,“ plánuje Holub.
