Jde o první slovenskou firmu, která má za sebou úspěšný vstup na pražskou burzu v roce 2023. Průmyslový metalurgický kolos Gevorkyan po více než čtvrtstoletí v oboru rozhodně nezpomaluje. Jeho zakladatel v rozhovoru říká, že má pochopení pro Trumpovu politiku. Mnoho zákazníků společnosti bude ve Spojených státech rozvíjet výrobu. A proč je pro jeho byznys důležitá i Afrika?
Pro svou otevřenost v komunikaci je Artur Gevorkyan pro média vděčným respondentem. S úsměvem však dodává, že si musí dávat pozor na to, co říká v souvislosti s burzami. Na druhou stranu má za to, že může být výhodou nebýt šedou myší. Přestože oznámil zpětný odkup akcií, chce ve skutečnosti posílit svou přítomnost na burze. Po Praze a Bratislavě se v současnosti poohlíží po Frankfurtu.
Oznámili jste zpětný odkup části vašich akcií. Neznamená to však, že se z burzy plánujete stáhnout?
Máme zájem o akvizice dalších společností a zároveň chceme zlepšit systém odměňování našich zaměstnanců. Potřebujeme akcie a nechceme jich nyní vydávat více, proto jsme se rozhodli koupit malou část akcií na burze.
Dostali jsme radu stanovit ji na osmnáct měsíců a maximálně na pět milionů akcií. Je to pro případ, že by v budoucnu byla potřeba větší částka, abychom nemuseli znovu pořádat valnou hromadu. Akcie z IPO si koupilo přibližně čtyřicet lidí z firmy.
Na co potřebujete akcie?
Naše akvizice jsou vždy přátelské, neničíme konkurenci, zůstávají našimi partnery. Zatím jsme vždy přesunuli výrobu z jiných zemí na Slovensko, a bývalí konkurenti dokonce zůstali našimi zákazníky pro některé projekty.
Zjistili jsme zajímavou věc – pro vedení nebo majitele konkurenčních firem mají akcie Gevorkyanu větší cenu než peníze. V kontrole akcií vidí strategickou budoucnost a trvalé zhodnocení, proto jim raději platíme pouze našimi akciemi nebo v kombinaci s penězi.
Samozřejmě mohou akcie zpeněžit, a to i hodinu poté, co je obdrží. Pokud jde o zaměstnance, dáváme jim peníze na odměnách a oni si za ně kupují akcie. Nyní mají možnost akcie prodat a získat peníze, pokud je budou potřebovat.
Firmy, které chcete koupit, se také obchodují na burze?
Nejsou na burze. Jde o běžné akvizice.
Akcie nakoupíte až do ceny pět set korun za akcii. V současné době se pohybují kolem 270 korun. Neobáváte se, že jejich hodnota po oznámení zpětného odkupu vzroste?
Budu jen rád.
Vaše akcie jsou na pražské burze již déle. Na jaře letošního roku jste vstoupili také na bratislavskou burzu a v indexu SAX máte již druhou nejvyšší váhu po TMR. Co vám přinesl vstup na bratislavskou burzu?
V Praze se obchoduje v korunách a záměrem bylo, aby každý, kdo je z eurozóny a má zájem investovat, tak mohl učinit v eurech v Bratislavě.
Nebylo by pro vás lepší jít například na burzu do Vídně?
Ani moc ne. Jsme na pražské burze a ta je ve stejné skupině jako vídeňská burza. Přemýšlíme však o tom, že bychom v rámci eurozóny přešli někam jinam.
Ačkoli Polsko není v eurozóně, varšavská burza je největší v regionu a přirozeně se zajímá o společnosti ze Slovenska. Byl by tento kapitálový trh také zajímavý?
V Polsku jsme již provedli akvizici, dokonce vykládáme poslední kamiony s výrobním zařízením, které stěhujeme na Slovensko. Německo nám dává větší smysl, protože tam máme velký podíl zákazníků a jsou tam i firmy, o jejichž akvizici uvažujeme.
Komunikovali jsme také se švédskou burzou, kde jsme byli velmi pozitivně přijati. Švédsko je kolébkou práškové metalurgie, máme tam mnoho klientů a dodavatelů. Vyskytl se však problém. Tamější penzijní fondy dávají přednost tomu, aby peníze zůstaly v zemi. Nemáme v plánu rozšiřovat výrobu ve Švédsku, ale v Německu ano, a proto vidím frankfurtskou burzu jako vhodné místo.
Nebyl by však vstup na jednu z největších burz v kontinentální Evropě příliš velkou administrativní zátěží?
Přirovnal bych to k manželství. Když se poprvé oženíte, dostanete tchána, tchyni a sourozence manželky. Je to spousta nových vztahů. Pokud se však vdáváte podruhé nebo potřetí, jste na to již zvyklí a berete to jako normální věc. Třetí nebo čtvrtá výměna už toho moc nezmění.
Jako manažer komunikujete velmi otevřeně. Jde to dohromady s burzami? Protože k velkému výkyvu stačí malé přeřeknutí.
Máte naprostou pravdu, musím si dávat pozor na jazyk. Ale je to mince, která má dvě strany. Pokud přijdete na burzu a budete mluvit jazykem, kterým mluví všichni ostatní, budete šedá myš. Pokud přijdete a řeknete na rovinu, co si myslíte, může to být výhoda.
Nejsou to jen velké investiční fondy, které vlastní akcie firem, ale i obyčejní lidé, kteří raději slyší normální řeči o tom, co děláme. Společnost by měla být posuzována nejen podle svých prohlášení, ale také podle historie překonávání překážek a perspektivy.
I čísla ale mají svůj význam, ne?
Jistě, a naštěstí mám schopného finančního ředitele, s nímž řeším čísla. Čísla jsou úplný základ. Nejprve se podíváme na prohlášení potenciálního partnera. Podíváme se na historii společnosti z veřejně dostupných informací, pak jim pošleme naše finanční údaje a požádáme je, aby nám poskytli své, takže jsme zcela transparentní.
Zažili jsme situace, kdy nám nebyli ochotni poskytnout údaje a my už jsme cítili, že něco není v pořádku. Pak jsme si řekli, že do akvizice nepůjdeme.
Vraťme se k odkupu. Dokážete odhadnout, kolik zaměstnanců si akcie ponechá a kolik je prodá?
Odhaduji, že většina těch, kteří akcie mají, si je ponechá. Pokud se je chystají prodat, budou to spíše ti, kteří jsou ve vážné životní situaci a peníze potřebují. Například kupují dům nebo jim vítr odnesl střechu.
Stále vlastníte většinu, ale když zaměstnanci vlastní akcie společnosti, nemají tendenci rozhodovat o jejím řízení?
Nemají, ale na druhou stranu mají větší zájem na tom, co se ve společnosti děje. Také komunikace s lidmi vypadá jinak. Neříkám jim, že je to moje společnost, ale vysvětluji jim, co se může stát a co to udělá s akciemi, které také vlastní. Vždycky jsem chtěl mít zaměstnance na palubě, protože to děláme společně.
Mechanika toho není vždycky úplně jednoduchá. Ale nyní je to velmi transparentní. Udělali jste to správně? Tady je vaše odměna – podíl ve společnosti.
Jak tedy budete akvizice financovat?
Bude to kombinace. Samozřejmě se chceme zadlužit co nejméně. V oboru máme dobrou pověst a firmy mají zájem mít v nás podíl. Proto se při akvizici zajímají spíše o naše akcie než o hotovost. Zároveň by bylo pošetilé vzít si půjčku a dát jim hotovost, když chtějí akcie.
Děláme to, co nám dává největší smysl. Většinou, když se zeptáme, mají zájem být s námi. Je v tom rozdíl – starší generace má obvykle větší zájem o peníze, mladší generace o akcie. I v Itálii a Španělsku vidím, že chtějí být součástí Gevorkyanu.
Když jsem se díval na vaši výroční zprávu, všiml jsem si, že máte hlavně dluhopisové financování. Můžeme to chápat tak, že nemáte příliš pozitivní vztahy s bankami?
Máme provozní úvěry. Už 25 let mi banky vyčítají, že jsem si vzal provozní úvěry a použil je na financování rozvoje společnosti. To znamená, že používám krátkodobé peníze k financování dlouhodobých cílů. Měly pravdu, jen jsem neměl na výběr. Musel jsem to porušit a ony mi následně půjčky zrušily. Takže to trvalo věčně. Nyní máme dluhopisy, které jsou pro dlouhodobé financování vhodnější.
Lze říci, že bratislavská burza funguje lépe v oblasti dluhopisového financování?
Pokud se nemýlím, byli jsme první, kdo v zemích visegrádské čtyřky vydal zelené dluhopisy. Poslední emise činila necelých osm milionů eur a byla vyprodána během několika dní. Nevím, jestli se bratislavské burze podařilo vůbec něco koupit, jestli to všechno nešlo přes Prahu.
Vidíte v zelených dluhopisech budoucnost?
Máme právo používat označení „zelená technologie“, protože vyrábíme prakticky bezodpadovou technologií, a navíc sami vyrábíme zelený vodík a zelený dusík a k jejich výrobě používáme i zelenou elektřinu. Zájem je přirozený, pokud vydáme dluhopisy, které splňují všechna kritéria. U mnoha fondů dokonce platí, že určitá část cenných papírů musí být zelená. Trefili jsme se do správného místa ve správný čas.
Do jaké míry hodláte v budoucnu získávat finanční prostředky prostřednictvím dluhopisů?
Nemyslím si, že dluhopisy budou preferovaným zdrojem. Uvažujeme o akvizicích, kde bychom potřebovali 150 milionů eur. Nyní jednáme ve třech zemích a to je přesně ten případ, který bych zatím nerad podrobně komentoval.
Kdy byste chtěli vstoupit na frankfurtskou burzu?
Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, že tam vstoupíme. Upřímně řečeno, dáváme přednost pražské burze, protože se tam cítíme jako doma a máme velmi dobré zkušenosti. Pokud by došlo k velké akvizici v Polsku, mohli bychom uvažovat o varšavské burze.
Slovenský stát se na jaře chystá vydat občanům dluhopisy. Podnikatelé to vnímají pozitivně a doufají, že to přesvědčí obyčejné lidi, aby investovali. Myslíte si to také?
Vzpomínám si, že moji prarodiče měli státní dluhopisy. Považovali je za cennou věc, mnohem cennější než peníze na účtech. Slováci jsou opatrní, ale jde o rychlejší rozvoj. Obrazně řečeno, jezdíme na kole, ale celý svět už používá auta.
Na druhou stranu sám slovenský ministr financí Ladislav Kamenický přiznává, že aby byl zajímavý, musí být administrativně jednoduchý a daňově efektivní. To znamená, že výnosy budou osvobozeny od daní a odvodů. Je to z vašeho pohledu spravedlivé?
Jako podnikatele mě určitě netěší, že si někdo může koupit jiný dluhopis – státní, kde nebude platit daně a odvody, protože tam pravděpodobně investuje více. Kdybych však byl kancléřem státní pokladny, udělal bych totéž. Stát potřebuje peníze, tak co jiného mu zbývá. Není to tento ministr, kdo peníze utratil.
Získal jste zakázky od konkurenta Tesly, americké společnosti Waymo, která je významným výrobcem autonomních vozidel, takzvaných robotaxíků. Co to pro vás znamená?
Už máme nominační dopisy a vyrábíme díly. V prvním čtvrtletí příštího roku začneme se zkušebními dodávkami. Používáme pokročilé technologie, vyrábíme díly pro roboty. Nové věci, které přicházejí, nás neohrožují, právě naopak. Konečně nám otevírají nové možnosti, jak využít výhod, které tato technologie nabízí.
Mnohem obtížnější pro nás bylo prosadit se například při výrobě dieselových motorů, které se vyrábějí již desítky let.
Jsou pro vás nové zakázky důležitější než akvizice?
Zatím to není objem, ale jsou to skutečné vozy, které jezdí v Kalifornii. Přicházejí k nám také velké projekty od výrobců zbraní. Jedná se o civilní projekty, takže uvidíme, kam nás to zavede. Společnost neroste jen díky akvizicím, ty jen podporují náš organický růst, a proto o ně aktivně usilujeme. Je to příležitost, kterou rádi využijeme.
Když mluvíme o Spojených státech, neobáváte se, že by cla mohla zdražit nebo ztížit podnikání?
Rád se dívám na Donalda Trumpa. Řídí zemi jako svou vlastní firmu a dělá vše, co je dobré především pro „korporátní USA“. Imponuje mi, že se tím nijak netají. Na jeho místě bych asi udělal totéž. Doufám, že to má podložené čísly. Máme společnost v Mexiku a ve Spojených státech, ale neděláme si s tím starosti, přizpůsobíme se situaci tak, jak přijde.
Ani firma v Mexiku nemusí být výhrou.
Souhlasím, ale my dodáváme své výrobky do Mexika každý týden už dvacet let. Jsou sice malé, ale mají tak vysokou přidanou hodnotu, že nám nedá, abychom si neřekli, že je budeme vyrábět přímo v Mexiku. Zatím se zabýváme logistikou, a proto je společnost v Mexiku a ve Spojených státech.
Dokážete si představit, že by se ve Spojených státech vyrábělo více jen v reakci na Trumpův tlak?
Reálně vidím, že mnoho našich zákazníků tam bude rozvíjet výrobu. Nemusím sledovat zprávy a řeči politiků, všímám si toho na zakázkách. Vidíme, jak se mění poměr toho, co dáváme do Jižní Ameriky, do Severní Ameriky a do Evropy. Stále více nyní dodáváme do Afriky. Tohle si nemůžeme nechat ujít.
Stane se Afrika novou Asií?
Z Číny přicházejí obrovské investice. Evropa nemá velkou šanci na společnou strategii. Peking buduje svou pozici pomalými, ale dlouhodobými kroky. Budoucnost vidím spíše v kombinaci Asie a Afriky. Pokud jde o Evropu, myslím, že se více výroby přesune do Spojených států. Také díky pobídkám, které americká vláda poskytuje, tam není třeba začínat od nuly.
Nebude i v USA drahá pracovní síla, protože Trump plánuje výrazně omezit nelegální migraci?
Když se na to podíváme matematicky, mají třetinové až čtvrtinové náklady na energie. Pravděpodobně nebude dražší, reálně bude spíše levnější. Co se týče nelegální migrace – pár set kilometrů odtud je válka, ale nikdy jsem nikoho nelegálně nezaměstnával. Pokud je nějaký byznys postavený na tom, že někdo vydělává peníze způsobem, že platí ilegály na rozdávání, jsem na Trumpově straně.
Když už jsme u Spojených států, tak tam jsou největší burzy. Dovedete si představit, že byste si tam také šli pro kapitál?
Určitě bych tam rád šel, ale srovnával bych to s tím, jak to bylo, když jsme šli na pražskou burzu. Někdy jsem musel jezdit do Prahy i třikrát týdně. V Americe by to bylo logisticky náročnější, ale kdybych měl kouzelnou hůlku, která by mě dokázala přenést, určitě bych do Ameriky jel.
Líbí se mi jejich způsob myšlení, je tam mnohem méně politiky a více matematiky. Firmu jsem založil jako přistěhovalec na Slovensku, ale moji první velcí zákazníci byli ze Spojených států. Je to absurdní, ale vyděláváme násobky toho, co na Slovensku a v Česku.
