Jako rána z čistého nebe zapůsobily informace z Volkswagenu, že bude zavírat několik továren v Německu. Ještě pár týdnů předtím vypadal svět automotive výrobců a dodavatelů solidně, přicházely objednávky, a ačkoli firmy věděly, že zlaté časy jsou pryč, jelo se dál.
„Letošní čísla nebyla vůbec špatná, bylo to dokonce lepší, než jsme predikovali. A to se týká i Volkswagenu. Věděli jsme, že dojde k poklesu, ale to, co se stalo, jsme nečekali,“ říká v otevřeném rozhovoru Kateřina Beránková, majitelka společnosti Awec Group, která mimo jiné vyrábí komponenty pro nejznámější evropské automobilky včetně Porsche, BMW, Audi nebo například Bentley. Jen co se v médiích objevila informace, že Volkswagen musí razantně šetřit, duplo se v automotive na brzdu.
„Objednávky na příští rok poklesly až o čtyřicet procent a na první čtvrtletí příštího roku jsou v některých případech dokonce nulové. Nestabilita je enormní a nelze plánovat ani mezikvartálně,“ popisuje současnou situaci žena, která založila a vede firmu s téměř čtvrtmiliardovým ročním obratem.
Došlo k prudkému poklesu objednávek. Částečně je to tím, že je konec roku a každý si chce vyprázdnit sklady, a i proto je propad v prvním čtvrtletí enormní. Trh se de facto zastavil. Nikdo nechce nic rozhodnout.
Spolupracujeme s velkými korporacemi, naši zákazníci jsou dodavatelé například náprav, velcí hráči na světovém trhu, kteří dodávají větší celky automobilkám. A v těch korporátech teď nechce nikdo nic rozhodnout, objednat. Všichni si čistí sklady a pro výrobu to znamená obrovské propady. Nevíme, nakolik je to způsobeno skutečnými čísly z automobilek a nakolik je to dané reakcí trhu a mezičlánky v dodavatelských řetězcích.
Nejprve jsem si vzala čas na rozmyšlenou, na týden jsem odjela, abych nereagovala pod tlakem emocí a mohla si to rozmyslet. Upřímně si myslím, že relevantní rozhodnutí bude možné udělat až třeba po prvním kvartálu příštího roku, kdy se daleko víc ukáže, kolik jsou reálné objemy a kolik bylo čištění skladů. V tuhle chvíli je složité cokoli plánovat, navíc je složitá i komunikace, protože v Německu má mnoho našich partnerů zkrácený pracovní týden, což ztěžuje veškerá jednání.
Některé velké firmy včetně některých našich zákazníků volí vyčkávací strategii. Od některých německých firem je slyšet, že doufají, že krachne konkurence dřív než oni, zatímco oni přežijí a seberou pak i část trhu. My takovou strategii nemáme, už jsme dlouho směřovali naše síly na diverzifikaci portfolia, a to nejen v rámci strojírenství, ale především celé skupiny.
Zatím v něm pořád budeme pokračovat dál, ale už letos jsme v tomhle segmentu hodně utlumili obchod a investice. Protože marže je v oboru nyní minimální. Když má někdo v automotive marži pět procent, je král. Běžně se pohybují kolem jednoho, dvou procent, pokud nemáte vyšší přidanou hodnotu.
Vzhledem k růstu inflace ani nebyl prostor vyjednat nějaké zdražení. Aby si odběratelé díly nezačali brát třeba z Asie nebo Srbska, museli jsme udržet ceny. Poslední dva roky, navzdory tomu, co se děje, pořád držíme původní ceny a nemáme prostor zdražit.
Velká konkurence je teď v Polsku. Má daleko nižší náklady na energie a je daleko progresivnější, navíc mají lepší infrastrukturu. Ať se nám to líbí, nebo ne, Polsko nás předehnalo a pro německý trh je dnes relevantnější a zajímavější partner. Spousta německých hráčů si tam postavilo dceřiné závody a raději sáhnou po nějakém polském hráči.
Hodně firem se také přeorientovalo na Srbsko, kde těží jak z levné energie, tak i levnější pracovní síly. Takže nečelíme jen asijské, ale i evropské konkurenci. Proto už neinvestujeme do rozjezdu nových projektů v automotive, snažíme se udržet stávající zakázky.
Paradoxně nám trochu nahrává to, že vyrábíme hodně pro platformy, které jsou u vozů se spalovacími motory, a u nich se projekty neustále prodlužují. Měly už skončit a měly je nahradit elektroplatformy, ale ten přechod nejde tak rychle a to je pro nás nyní ekonomicky plus. Takže ještě vyčkáme, jedeme dál, protože v tom máme velké know-how, zkušenosti a ještě pořád držíme velké objemy v řádu stovek milionů korun. Takže osekáme náklady, restrukturalizujeme a vyčkáme, co se bude dít.
Snažíme se ho doplnit o díly pro energetiku, vidíme příležitosti v obranném průmyslu, kde jsou marže mnohem zajímavější. Ale je to jiný typ výroby. Dosud jsme dělali hlavně velkosériovou výrobu a tohle jsou malé a střední série nebo prototypová produkce a to nejde vzhledem k technologiím nahradit tak snadno. Ale postupně se na ten přechod chystáme, ve strojírenství se zaměřujeme na menší a střední série.
Vůbec nedokážu říct, jestli to je třeba rok, dva nebo déle. Stejně jako spousta hráčů v tomhle segmentu čekáme, jak dopadnou v únoru německé volby a co udělá nová vláda. Uvidíme, jestli dojde k nějaké podpoře německého průmyslu. Nejde totiž jen o automobilky, máme druhou divizi, která zpracovává plechy například pro zemědělské stroje a i tam byly letos v Německu i Rakousku obrovské propady a museli jsme se zaměřit na pro nás úplně nové trhy v zemích Beneluxu.
Vidíme, že situace v Německu není dobrá napříč obory. Co tamní zákazníci mohli, to si stáhli z českých výrob do svých v Německu. Protože i když je to tam vychází dráž, tak potřebují, aby jim nestály stroje. Vidíme, že se budou snažit nechat si věci s vyšší přidanou hodnotou a to ostatní outsourcovat. Jenže v tu chvíli nesáhnou po nás, ale raději po Polsku.
U některých dílů je ten propad až čtyřicet procent, největší poklesy přitom jsou u dílů, které míří ve finále do Volkswagenu.
Automotive nyní představuje v rámci skupiny šedesát procent obratu. Neděláme ale jen strojírenství, ale i gastronomii, software až po drony, kterými se teď zabýváme hodně. V rámci automotive počítáme minus třicet procent, které se musíme pokusit nahradit z jiného segmentu. Investovat budeme raději do technologií spojených s drony.
Jihomoravský kraj a Brno, kde sídlíme, má v inovacích velký potenciál, děje se tady hodně zajímavých věcí s vyšší přidanou hodnotou a my chceme být u toho. Beru to tak, že automotive byl nesmírně zajímavý byznys posledních patnáct let, ale poslední dva roky už moc ne. My teď hledáme nový segment, který by měl podobnou růstovou vlnu jako kdysi automotive.
Určitě je to zajímavé, technologické inovace, drony, obranný průmysl. Automotive mám pořád ráda, je to moje srdeční záležitost, ale potenciál v rámci Evropy z hlediska ekonomického zisku tam už nevidím.
Myslím si, že to bude cesta pro mnohé firmy u nás. I proto, že Čína teď do Evropy stěhuje výrobu, ale pro nás to není směr, kterým chci jít. Vybíráme si zákazníky, se kterými máme podobné hodnoty, a myslím, že ty najdeme spíš mezi evropskými firmami. Pečlivě si hlídáme, s kým spolupracujeme, i v oblasti obranného průmyslu. Neděláme byznys za každou cenu.
