S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn v oblasti daní, jejichž cílem je zjednodušit stávající legislativu, odstranit nejasnosti a zpřehlednit pravidla pro všechny plátce DPH. Přinášíme vám přehled klíčových novinek, které od roku 2025 ovlivní podnikání.
Novelu zákona o DPH na podzim schválili poslanci, nyní je na řadě hlasování v Senátu a nakonec zákon podepíše prezident. Změny, které dlouho očekávaná novela přinese, budou nabývat účinnosti postupně.
Některé změny vstoupí v platnost už od 1. ledna 2025, část zákona upravující oblast stavebnictví a prodeje nemovitých věcí nabyde účinnosti od 1. července 2025. Od 1. ledna 2026 začnou platit změny týkající se zákona upravující zejména oblast vrácení daně a od 1. ledna 2028 pak část upravující dotaci k ceně.
Asi nejdůležitější změnou je podle experta na nepřímé daně KPMG Martina Krapince prodloužení lhůty pro opravu základu daně.
„Současná tříletá lhůta už nevyhovuje potřebám a praxi této doby. V mnoha sektorech doba na reklamaci aktuálně tříletou lhůtu překračuje, a neumožňuje tak poskytovateli opravit základ daně v případě, kdy po této době kompenzuje své odběratele,“ vysvětluje změnu Krapinec.
Důležité je podle něj upozornit na to, že nová lhůta pro opravu základu daně se promítne do lhůty pro úpravy odpočtu daně na vstupu v případě, kdy dochází ke snížení nároku na dopočet daně.
Dalším z významných kroků je také změna pravidel pro výpočet obratu, v důsledku které budou muset podnikatelé dbát na pečlivé vedení evidence příjmů, což může znamenat i zvýšení nákladů na účetní a administrativní služby.
Od ledna 2025 se už totiž nebude obrat počítat za dvanáct předcházejících měsíců, ale na bázi kalendářního roku.
„Limit obratu dva miliony korun je ponechán a po překročení tohoto obratu se osoba povinná k dani stane plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku, nikoli jako doposud k prvnímu dni druhého následujícího měsíce,“ vysvětluje Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.
Podnikatelé, kteří přesáhnou obrat dva miliony korun, mají možnost požádat o dobrovolnou registraci k DPH. Klíčovou podmínkou je však podání přihlášky do deseti dnů od okamžiku, kdy tento obrat překročili.
Zavedený bude také druhý limit ve výši obratu 2 536 500 korun, jehož překročením se osoba povinná k dani stane plátcem DPH hned od následujícího dne po překročení tohoto druhého obratu.
„Z toho důvodu bude nezbytné, aby podnikatelé kladli důraz na pečlivou evidenci příjmů a na dennodenní kontrolu výše obratu od počátku kalendářního roku,“ upozorňuje Jelínek a pro představu, jak to bude fungovat, uvádí několik praktických příkladů.
Pokud podnikatel za dvanáct předcházejících měsíců překročil obrat dva miliony korun v měsíci prosinec 2024, plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil obrat, tedy od 1. února 2025.
Podnikatel, který překročil od začátku roku obrat dva miliony korun v srpnu 2025, přičemž do konce roku 2025 nepřekročil druhý z limitů obratu 2 536 500 korun, se stává plátcem od 1. ledna 2026.
Podnikatel, který překročil od začátku roku obrat 2 536 500 korun v sobotu 30. srpna 2025, se plátcem stává od následujícího dne, neděle 31. srpna 2025.
Novela dále přináší zkrácení lhůty pro odpočet DPH. Nárok na odpočet bude možné uplatnit do konce druhého roku po roce, kdy nárok na odpočet vznikl. „To znamená, že lhůta se může u jednotlivých plnění lišit, někdy může lhůta trvat například třicet měsíců a někdy 25 měsíců, podle toho, kdy nárok na odpočet vznikl,“ upřesňuje Jelínek.
V praxi to může podle Jelínka vypadat následovně – podnikatel v lednu 2025 přijal plnění od plátce, u tohoto plnění jsou splněny obecné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. V daňovém přiznání za leden 2025 podnikatel zapomněl uplatnit nárok na odpočet daně z tohoto plnění.
Odpočet daně může učinit nejpozději za období prosinec 2027, na uplatnění odpočtu daně má tedy ještě dalších 35 měsíců. Pokud by se jednalo o plnění, které přijal v prosinci 2025, nejzazší termín pro uplatnění odpočtu daně zůstává totožný jako v předchozím příkladě, podnikateli ale bude zbývat jen 24 měsíců.
Plátci DPH rovněž získají výhodnější podmínky pro úpravu základu daně u nedobytných pohledávek. Nově už nebude nutné, aby odběratel (dlužník) byl plátcem daně.
„Dále se zkrátí doba uplynulá od vydání prvního exekučního příkazu na jeden rok. V případě insolvence odpadá podmínka, že dlužník se musí nacházet v insolvenčním řízení, aby bylo možné opravu provést, nebo již nebude nutné mít neuhrazenou pohledávku přihlášenou do lhůty stanovené soudem.
Věřitelé tak budou moci získat odběratelem nezaplacenou DPH prostřednictvím opravy základu daně zpět častěji,“ popisuje Krapinec.
Nejvýznamnější změnou podle expertů z KPMG bude ta, která zasáhne zejména společnosti obchodující s koncovými zákazníky. Půjde o takzvané opravy malých pohledávek. Malými pohledávkami se pro účely provedení opravy základu daně rozumějí pohledávky do deseti tisíc korun, které jsou šest měsíců po splatnosti.
Podmínkou provedení opravy pak bude dvakrát vyzvat dlužníka k jejich úhradě a dále maximální roční úhrn pohledávek, u kterých věřitel provede opravu základu daně vůči jednomu dlužníkovi, musí činit dvacet tisíc korun.
Další změna se týká lhůty pro opravu základu daně, která se z dosavadních tří let zvýší na sedm. Cílem je přiblížit legislativu aktuálním potřebám trhu.
„V určitých situacích tak plátci získají téměř osm let na provedení opravy základu daně. Prodloužení lhůty se ale netýká záloh, u těch zůstává tříletá lhůta jako doposud,“ říká Jelínek a pro lepší pochopení nabízí další příklad z praxe.
Podnikatel vystavil v lednu 2025 daňový doklad za prodej klimatizační jednotky a zákazník v rámci nákupu zboží zakoupil taktéž prodloužení záruky zboží na deset let. Zákazníkovi se klimatizační jednotka z důvodu extrémních teplot v létě 2032 porouchala. Zákazník uplatnil právo ze záruky v srpnu 2032.
Podnikatel uznal reklamaci zboží z důvodu výrobní vady motoru jednotky a v září 2032 zákazníkovi vrátil peníze a vystavil opravný daňový doklad, který současně zaslal zákazníkovi. Podnikatel má nárok v daňovém přiznání za období září 2032 vykázat toto záporné plnění a snížit si o něj základ daně.
Novela také zavádí zvláštní režim pro takzvané malé podniky, který osvobodí od DPH v České republice subjekty z jiných členských států Evropské unie, které se do tohoto režimu registrují a zároveň nepřekročí roční obrat ve výši sto tisíc eur. Tato změna usnadní drobným podnikatelům přeshraniční obchod bez administrativní zátěže spojené s daňovou registrací.
Opatření vychází z evropské směrnice a obdobné podmínky se vztahují i na české podnikatele v Evropské unii. Ti se mohou zaregistrovat do režimu pro malé podniky, pokud jejich obrat nepřekročí 2 536 500 korun, čímž se vyhnou dosavadní povinnosti registrace k DPH v dalších státech. Tato úprava představuje významné zjednodušení pro podnikatele zapojené do mezinárodního obchodování.
Nejkontroverznější bude podle Krapince patrně změna ohledně ručení za daň neodvedenou dodavatelem – samozřejmě s přesahem do nároku na odpočet daně.
„Zde se v podstatě správce daně zbavuje svého důkazního břemene, pokud jde o prokazování vědomého zapojení daňového subjektu do podvodného řetězce. Zavádí se fikce, kdy se bude v konkrétně jmenovaných případech mít za to, že příjemce o svém zapojení věděl či vědět mohl. Následně bude muset příjemce plnění případně prokazovat, že jednal v dobré víře a o pochybení nevěděl,“ upozorňuje Jelínek s tím, že doufá v racionální přístup ze strany Nejvyššího správního soudu.
Spousta změn je pouhou reakcí na rozsudky Soudního dvora Evropské unie nebo DPH směrnici. Za zmínku podle Krapince ale určitě stojí zjednodušení pro třístranné obchody, kdy je potřeba dbát na to, aby na daňovém dokladu byly uvedeny všechny požadované náležitosti.
„V zákoně bude přímo stanoveno, že prostřední osoba musí na daňový doklad mimo jiné uvést poznámku, že daň odvede zákazník. V opačném případě to může vést k závěru, že se zjednodušení nepoužije. Což by znamenalo přehodnocení celé transakce,“ podotýká Krapinec.
Od 1. července 2025 pak vstoupí v platnost významné změny týkající se daní u nemovitých věcí. Aktualizovaná legislativa přináší novou definici staveb pro bydlení a sociální bydlení, přičemž hlavním kritériem bude evidence nemovitosti v registru územní identifikace.
Klíčová změna se týká způsobu zdanění prodeje nemovitostí. Namísto stávající pětileté lhůty od vydání kolaudačního rozhodnutí se nově DPH bude vztahovat pouze na první prodej nemovitosti uskutečněný do dvou let od jejího dokončení.
Následné prodeje, nebo první prodej po uplynutí této lhůty, budou osvobozeny od DPH. Tento nový přístup zároveň vyžaduje korekci nároku na odpočet a vrácení odpovídající části uplatněné daně.
