Rodinná firma Agro CS rozjíždí zemědělský fond AgriBoom Ventures zaměřený na technologie a inovace. Bude prvním takovým v České republice. Společnosti do něj vloží 1,5 miliardy korun z vlastních prostředků. Zakladatelé fondů tím chtějí začít budovat ve východních Čechách zemědělské Silicon Valley.
Hlína, holinky, pražící slunce a ruce osázené mozoly. Tak možná život zemědělce dříve vypadal, dnes už je ale řízen nemilosrdně dravými technologickými inovacemi. Právě na této myšlence je založen v Česku první fond zaměřený na technologie pro zemědělství a zahrádkaření AgriBoom. Stojí za ním rodinná firma Agro CS, které patří v žebříčku Forbes rodinných firem třicátá příčka.
„Máme na to všechny předpoklady: budovy, pozemky a peníze. Ambiciózní verze pro budoucnost je vytvořit nové Silicon Valley českého zemědělství vytvořené kolem České Skalice,“ říká generální ředitel Agro CS Jan Harant. Jeho firma z východu Čech zafinancuje fond z vlastních prostředků, v intervalu pěti let do něj vloží 1,5 miliardy korun.
Do čela fondu se postaví Ondřej Zbytek, který má vzácnou kombinaci zkušenosti ze zemědělského sektoru i oblasti startupů. Coby founder stál například u projektu Plantee Innovations s chytrými domácími skleníky, do něhož Agro CS před lety investovali. A na společné spolupráci se zrodila i myšlenka fondu.
„U startupů je klíčové kritérium růst, který přirozeně vychází z pochopení potřeb klienta. Budeme tedy každou firmu z našeho portfolia tlačit do stálého kontaktu se svými zákazníky, a to existujícími i potenciálními. Díky tomu se budou jejich produkty zlepšovat a počet zákazníků růst. U firem v pozdější fázi pak budeme hlídat i jednicovou ekonomiku a spokojenost zákazníků,“ řekl Forbesu Zbytek.
Tím nastínil i jednu z hlavních výhod, kterou podle svých zakladatelů fond má – přímý kontakt s praxí. Jak uvádí Ondřej Zbytek, žádná inovátorská technologie nebude ležet ladem v laboratoři nebo dílně, místo toho se podívá rovnou do zemědělského provozu Agro CS. Ať už jde o stroj, či software.
„V neposlední řadě máme databázi tisíce zákazníků, kterým můžeme služby a produkty našich startupů rovnou nabídnout. Zásadně tak ulehčíme startupům jejich go-to-market strategii, tedy plán vstupu na trh,“ doplňuje.
AgriBoom bude prostředky a know-how nabízet v pre-seedu, tedy zcela novým projektům či pouhým nápadům, ale stejně tak i zaběhlým firmám. Podle Zbytka může pro investici rozhodnout třeba i osobní zápal zakladatele startupu pro zemědělství, zkušenosti z práce na farmě nebo studium v oboru. U již fungujících firem budou indikátory ekonomické – počty zákazníků, počty předobjednávek a výhledy do budoucna.
Přesně vymezený podíl podílových vstupů fond stanovený nemá. „Od přímého podílu přes konvertibilní půjčku, takzvanou convertible note, až po SAFE agreement, tedy extrémně rychlou mimopodílovou dohodu o investici. Ta umožní investovat v rámci týdnů a omezí papírování na minimum,“ přibližuje Zbytek.
Fond AgriBoom by měl své aktivity směřovat na pozemky patřící Agro CS v České Skalici ve východních Čechách. Ambiciózním a dlouhodobým cílem je vytvořit v údolí pojmenovaném po díle Boženy Němcové technologický inovační hub evropského významu. Projekt dostal příznačný název Babička Valley.
„Dozajista budeme chtít být s inovátory v osobním kontaktu. Jestli pojedeme za nimi nebo oni za námi, bude záležet na konkrétní situaci. Jsme však připraveni poskytnout zakladatelům a jejich týmům kanceláře, výrobní prostory a výhledově i ubytování pro ně a jejich rodiny v České Skalici,“ nastiňuje Zbytek.
Agro CS je společnost s tržbami kolem 3,5 miliardy korun a byznysem v mnoha zemích. Jak ale přiznává Jan Harant, v rodinné firmě nabyli dojmu, že v některých aspektech podnikání přešlapují na místě. Inovační tah na branku se tak rozhodli hledat i mimo vlastní společnost.
Fond se kromě investic do klasického zemědělství a zahradnictví zaměří také na inovace ve strojírenství a přidružených oblastech biotechnologií a zpracování bioodpadu.
V čem se však projekt české rodinné firmy výrazně odlišuje, je přístup k tématům jako klimatická změna či snížení uhlíkové stopy. Důraz na důsledné plnění ESG tabulek od zakladatelů prý čekat nejde.
„Hledáme skutečně praktická lokální řešení, která pomohou zemědělcům přímo na polích, zahradách, ve sklenících nebo chmelnicích. Jde nám o inovace odspodu – zvýšení sklizně na poli, efektivní používání hnojiv, snižování chemických pesticidů, zlepšení podmínek půdy nebo ochranu životního prostředí. O investování do startupů řešící problematiku globální změny klimatu nemáme zájem, protože jí zkrátka nerozumíme,“ vysvětluje Harant.
Podle toho stojí evropské zemědělství na pokraji zásadní transformace. Z jedné strany tlačí na zemědělce hon za udržitelností, z druhé však nestálost na straně nákladů. Podle Haranta jde však o skvělé podmínky pro zavádění efektivních inovací.
Na prostředky z fondu si mohou sáhnout i projekty ze zahraničí. „Můžeme jít do Polska, na Západ nebo tam, kde máme naše společnosti, třeba do Rumunska nebo Bulharska. Chceme čerpat nápady ze zahraničí a naopak nápady v zahraničí aplikovat,“ uzavírá Harant.
