Paní Jitka, laskavá to žena, si jako obvykle po snídani zapálila cigaretku, hřebenem si protáhla plavé vlasy, odklepla do popelníku na parapetu a přišla se zeptat do vedlejšího pokoje, do manželovy trucovny. Ani neťukala, jen vzala za kliku, nakoukla a řekla: „Nepotřebuješ něco, Pepíčku?“
