Jakub Valenta vymyslel projekt Vzdělávání budoucnosti. V jeho rámci učí děti informatiku kreativně a využívá třeba populární hru Minecraft.
Představte si, že v Minecraftu stavíte třeba čtyři hodiny město nebo železnici. A pak si představte, že strávíte čtyři hodiny programováním kódu, který po spuštění železnici postaví sám od sebe. A vy si ji pak můžete libovolně přemístit, kam chcete.
Takové věci učí Vzdělání budoucnosti. Projekt, který vymyslel Jakub Valenta, založil neziskovou organizaci a přizval do ní kamaráda Pavla Prokeše. Jejich cílem je učit děti informatiku kreativně a připravit je na budoucnost v IT oboru.
Jakub Valenta při tom vycházel z vlastních zkušeností. Když opouštěl vysokou školu a nastoupil jako programátor do firmy, kde pracoval v Pythonu, zjistil, že znalosti ze školy mu nestačí. Musel se pak sám ještě postupně dovzdělávat. A přitom ho napadlo, že by bylo dobré předávat zkušenosti dál, aby neměly děti, které budou ze škol vycházet, podobné problémy.
Že je po takové formě kroužku zájem, zjistil velmi brzy. Se studenty se zpočátku setkávali osobně, covid pak rozhodl o tom, že kroužky překlopili do online světa. Připojit se k nim tak může každý, kdo o to má zájem. Na věku většinou moc nezáleží, určitě by ale měli umět číst a psát a alespoň trochu počítač ovládat.
„Jde o spojení matematiky a logiky. Pomocí programovacího jazyka můžete přepsat do reality téměř cokoli a ovládat tím do určité míry svět kolem sebe,“ říká Jakub Valenta.
Znalosti programování se dají podle něj využít v téměř každém oboru. Dává to svobodu, protože pracovat můžete kdekoli, z jakékoli části planety. Potřebujete k tomu jen počítač.
Informatiku dnes vyučuje mimo jiné i na základní škole a sám tak ví, jak je obtížné být při běžných hodinách co nejvíce kreativní.
„Škola tomu dost vzdoruje. Vezměte si, že výuka je na pětačtyřicet minut, dohodnout se na něčem se všemi je obtížné, když pak žáci třeba také chybějí nebo nemají o počítač úplně zájem. Musíte se hodně přizpůsobovat podmínkám ve třídě. Já se snažím, aby děti bádaly a přemýšlely nad tím, co mohou udělat, vedu je a chci, aby zapojily logické myšlení,“ doplňuje Valenta.
Základy informatiky se dají vysvětlit i malému dítěti, klidně čtyřletému nebo pětiletému. Jejich kurzy jsou ale primárně určeny pro školáky od devíti let a výše.
„Myslím, že jsem schopný seznámit děti s programováním i ve školce, jen u toho nebudu používat počítač, ale půjdu na to jinak. V první, druhé třídě naopak počítač využiju k tomu, abych děti naučil psát na klávesnici, zapínat aplikace a trénovat logiku,“ líčí.
„Pro nás je důležité, aby se dítě učit chtělo, vzdělávání není o tom, že se něco naučíte za hodinu, ale že u toho budete sedět a zkoušet to hodiny a hodiny. My jsme jen takoví mentoři, kteří dávají dětem čas nad tím přemýšlet a provázejí je celým procesem,“ dodává.
Programování učí pomocí her, třeba únikových, kdy k nim děti vytvoří celistvý příběh, udělají audiozáznamy, programovací úkoly. Anebo hry pak už samy programují, k tomu používají nejčastěji právě Minecraft.
Jsou lektoři schopni na kurzech rozpoznat talent? Proč je znalost informatiky pro děti důležitá? A s jakými znalostmi odcházejí ze základních škol? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.
