Politická krize ve Francii se rozšířila na finanční trhy, náklady francouzské vlády na půjčky se dnes poprvé dostaly na úroveň zadluženého Řecka, napsal zpravodajský server CNBC. Investoři se zbavují francouzských aktiv z obav, že opozice v příštích týdnech svrhne vládu premiéra Michela Barniera.
Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů francouzské vlády a srovnatelných řeckých dluhopisů se ve čtvrtek snížil na nulu. V případě francouzských dluhopisů činil 3,0010 procenta, u řeckých pak 3,030 procenta.
To, že investoři požadují za držení francouzského dluhu stejný úrok jako za držení dluhu periferní a zadlužené ekonomiky Řecka, ukazuje rozsah obav z politických otřesů ve Francii, píše CNBC. Vláda v Paříži se snaží získat podporu pro svůj rozpočet na rok 2025, jehož cílem je snížit výdaje a zvýšit daně, aby se omezil rozpočtový deficit.
Levicová aliance Nová lidová fronta uvedla, že pokud se Barnier pokusí prosadit rozpočet, který počítá se zvýšením daní a výdajovými škrty za šedesát miliard eur (jeden a půl bilionu korun), předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Krajně pravicové Národní sdružení pohrozilo, že při hlasování o nedůvěře levici podpoří, což by vedlo k pádu vlády a k uvržení Francie do další politické a ekonomické nejistoty.
„Dnes před námi stojí obrovská odpovědnost za rozpočet země,“ řekl rozhlasové stanci RMC francouzský ministr financí Antoine Armand. „Existuje i druhá cesta, která vede do neznáma, ke snížení ratingu a k rozvratu země,“ dodal.
Po Armandových komentářích se výnos francouzských dluhopisů proti německým snížil až o tři bazické body na 83 bodů, i když do jedenácti hodin dopoledne se opět vrátil na 85 bodů.
Ve středu se takzvaný spread, tedy rozdíl ve výnosech dluhopisů, rozšířil až na devadesát bazických bodů. Investoři totiž počítali s vyšší pravděpodobností, že parlament rozpočet zamítne, napsala agentura Bloomberg.
