Studio edit! architects dalo Praze řadu ikonických podniků. Každý milovník dobré kávy tak dobře zná interiér kavárny Místo, baru Cobra či zákoutí zahrady Vily 63. Trojice architektů ale letos finišuje také hned několik zakázek na velké bytové domy a příští rok otevřou i stanici metra. Kam je v architektuře dovedly punkové začátky? A je dobrý nápad podnikat ve třech?
„Každý jsme jiný, a možná právě proto nám to funguje,“ směje se Ivan Boroš usazený vedle kolegy Juraje Calaje a Vítězslava Dandy. „Sice si občas lezeme na nervy, ale s objemem zakázek, jaký teď máme, by to ani jeden z nás nezvládl sám uřídit,“ vysvětlují zakladatelé žižkovské kanceláře, která vypracuje na třicet zakázek ročně.
Trio se kdysi potkalo v úplně jiném ateliéru, ale protože chtěli architekturu dělat po svém, založili si v roce 2010 vlastní studio. A začátky prý připomínaly úvod úspěšného amerického příběhu.
„Kreslili jsme, co nám přišlo pod ruku. A bylo to těžké. Všem musíte dokázat, že na to máte, ale přitom za vámi ještě nejsou žádné projekty,“ vzpomíná Juraj Calaj.
„Říká se, že první klienti se generují ze tří F: friends, fools, family. U nás to byli především ti fools (volně přeloženo jako pošetilec, pozn. red.),“ pochvalují si architekti, kteří nejdříve rekonstruovali staré domky, následně se svezli na vlně zakázek v pohostinství a punkové začátky ukončila první zakázka na bytový dům.
Jedním z nejstarších projektů ateliéru edit! architects je návrh tří činžovních domů v pražské Seifertově ulici, který se dokončuje až nyní, po více než deseti letech.
„Na první pohled návrh nevypadá složitě, ale opak je pravdou. Dům se nachází v památkové zóně, je vidět z Pražského hradu, takže míra jeho ochrany je opravdu vysoká,“ upozorňuje na zdlouhavý povolovací proces Juraj Calaj. Výstavba byla navíc technicky náročná.
Celý blok tří domů se stavěl přes jediná vrata, kterými neprojel ani náklaďák. Dělníci tak pracovali se stavebními pásy, spoustu materiálu tahali ručně a stavba se protahovala.
„Ani nevím, jak k tomu došlo, ale stali jsme se odborníky na zpracování komplikovaných situací – památkové zóny, chráněné krajinné oblasti. Většina domů, které navrhujeme, má složitý povolovací proces. Trvá to, ale umíme to,“ pyšní se Vítězslav Danda, podle něhož je každý zádrhel skvělou výzvou.
„Komplikovaná parcela nám zaručuje netradiční řešení, což většinou bývá zábavný limit. A limity my máme rádi, protože na zelené louce, kde se nemáte čeho chytit, často vzniká banální architektura,“ doplňuje kolegu Juraj Calaj.
Výzvou pro studio edit!, jehož tým nyní čítá patnáct lidí, byl také návrh tří bytových domů v právě vznikající městské části Smíchov City. Architekti pod developerem Sekyra Group navrhli nejen dům s prosklenou fasádou a velkorysými lodžiemi, ale za rohem bude stát i budova obložená ručně vyráběným keramickým obkladem a vše doplní stavba s moderním hliníkovým ostěním.
„Nám se na tomhle projektu líbí, že klient se snaží do nové čtvrti dostat život. Tvoří nové bulváry, v přízemí jsou retailové jednotky, večerky, kavárny, malé kanceláře. Už teď to tam začíná hezky žít,“ pochvaluje si Ivan Boroš projekt, který je největší urbanizací v centrální Praze od konce devatenáctého století.
Jeho výstavba se rozkládá na dvaceti hektarech a bude stát padesát miliard korun. Trojka bytových domů od edit! architects nedávno získala schválené stavební povolení, v prosinci se začne stavět a v roce 2027 by se do domů mohli nastěhovat první obyvatelé.
S proměnou hlavního města architekti ze Žižkova rozhodně nekončí. Loni totiž ve spolupráci s designérem Maximem Velčovským vyhráli soutěž na novou vizuální podobu stanice metra Českomoravská.
Teď testují skleněné panely, kterými bude zastávka pod Libní obložená, a v lednu začne její rekonstrukce. V novém by se stanice mohla Pražanům předvést na konci roku 2025.
Ne všechny zakázky má ale studio, jehož roční obrat se pohybuje kolem osmnácti milionů korun, v hlavním městě. Spojilo síly s podnikatelem Zdeňkem Cendrou, který stojí mimo jiné za Vilou 63, a založili developerskou firmu edit! houses.
„Vyvinuli jsme moderní rodinný domek, který bude fungovat i v české vesnici. Klientovi jen předáme klíčky a bude stačit, když si koupí kuchyňskou linku,“ říká Ivan Boroš o katalogovém domku, jehož první dva prototypy už stojí u Mladé Boleslavi.
Dalším počinem trojice architektů a jejich týmu je stavba chaty v chráněné oblasti KRNAP. Moderní, přesto tradičně se tvářící dřevostavba byla nejen kvůli složitému pozemku ve svahu skutečným oříškem. Nyní se ale už vybavuje nábytkem a na zimu se dotáhnou poslední detaily.
„My se těšíme na každý projekt,“ uzavírá Vítězslav Danda. „Za celý rok vygenerujeme ohromná kila papíru s návrhy, ale osobně mám rád, když se kopne do země, začne se lít beton, jezdí se na stavbu a barák roste ze země. A vůbec nejlepší je, když to nakonec vypadá tak jako na obrázcích a lidi jsou spokojení. To je největší radost.“
