Po zániku římské republiky byla nastolena nová forma uspořádání tohoto starověkého státu, která vešla do dějin pod pojmem principát. Ten existoval v letech 30 př. n. l. až 284 n. l. V čele Říma stanul tzv. „princeps“, což byl první muž ve státě, který postupně ve svých rukou soustředil veškerou moc. Principát byl tak v podstatě monarchií. Docela absolutistickou. Později se o římských principech zcela běžně mluvilo a mluví jako o císařích (cézarech), což není přesné, ale budiž…
Zpočátku to s principátem (římskou monarchií) nebylo tak špatné. Po Caesarovi se chopil moci Octavianus (27 př. n. l. až 14 n. l.), jehož Caesar dříve adoptoval a on pak vládl pod jménem Augustus, což v latině znamená vznešený. Nepočínal si vůbec špatně tenhle adoptivní syn Caesarův. Možná se jen špatně (ne zcela bez rizika) oženil. Po jeho smrti se ale s Římem něco přihodilo. Na císařský trůn dosedl Tiberius, syn Augustovy manželky Livie. Ten si vedl dobře u armády, ale mnohem hůře v Římě. Za jeho vlády nastal teror a Tiberius se raději přemístil na ostrov Capri.
nove slovo 24
Promo článek:
Promo článek
číst dál
