Češi se dožívají v průměru 76 let, Češky dokonce 82 let. Není to málo, ale mohlo by to být víc a v lepším zdravotním stavu. Prodloužit v Česku dobu prožitou ve zdraví o pět let chce projekt s názvem Ministr zdraví chirurga Tomáše Šebka, jehož mecenáši se stali podnikatelé Václav Dejčmar, Alexandra Kala a Karel Bern.
České zdraví nemá žádnou silnou vizi. Místo toho, abychom se zabývali levnou prevencí, draze léčíme. O zdraví se tak lidé moc nestarají a spoléhají se na to, že případné problémy vyřeší lékaři. Heslo „tělo má jít do rakve zhuntované“ se stalo všeobecným krédem. A přitom kolem nás jsou evropské státy, kde se lidé dožívají mnohem vyššího počtu let strávených ve zdraví.
„Ministr zdraví chce prosperující společnost postavenou na pevném fyzickém i duševním zdraví. Máme možnost studovat ty lepší a kopírovat jejich úspěšné strategie. Založil jsem ho, aby se mi v budoucnu lépe pracovalo jako lékaři a mí pacienti byli zdravější,“ vysvětluje vznik projektu jeho zakladatel Tomáš Šebek.
Ideová a expertní platforma spojuje špičkové profesionály z různých oblastí, kteří chtějí dosáhnout nutné změny v systému českého zdravotnictví.
Šebek upozorňuje, že v Česku dosud neexistovala žádná nezisková organizace soustředící se na veřejné zdraví, která by sjednotila zájem jedenácti milionů Čechů, zaměřovala se zejména na ty, kdo mají možnost ovlivňovat české zdravotnictví, a měla jednoduchou, a tím i velmi jasnou komunikaci.
„Lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný je samonosným marketingem, který je výhradně pozitivní a nelze s tím než souhlasit. A tady změna začíná,“ je přesvědčený zakladatel projektu.
„Systémová změna může nastat, když se pro ni dostatečně připraví půda. Že se něco musí změnit, musejí chápat ti, kteří o tom mohou rozhodnout, ale zároveň na to musejí být připraveni i ti, kterých se to dotkne. Naším cílem je proto dostatečně vysvětlit problém a jeho závažnost, navrhnout možná řešení a pomoci odkomunikovat dopad,“ vysvětluje ředitelka think-tanku Kateřina Hellebrandová.
Všechny aktivity projektu se zaměřují na tři pilíře – prevenci, digitalizaci a financování. „V kontextu stárnutí populace, včetně lékařů, a poměrně neutěšeného zdravotního stavu českého národa, kdy téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 šlo přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, tedy zejména nevhodným stravovacím návykům, kouření, nadměrné konzumaci alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity, je nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu,“ upozorňuje Hellebrandová.
Aby bylo možné zdravotnictví skutečně řídit, jsou zapotřebí kvalitní data, proto projekt tlačí na digitalizaci, která má kromě zvýšení efektivity ohromný potenciál ušetřit lékařům spoustu času – když se udělá správně.
„Hlavním cílem projektu je aktivně přispět k posunu digitalizace českého zdravotnictví, aby se dostalo na úroveň vyspělých zemí v Evropské unii. Toho se snažíme docílit prostřednictvím zapojení se do debaty k digitální transformaci českého zdravotnictví, která nabrala na obrátkách kvůli finančním prostředkům z Národního plánu obnovy a očekávanému vstupu v platnost nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS),“ vysvětluje Petr Čermák, manažer subprojektu Digitální transformace.
Jedním z prvních projektů pod platformou Ministr zdraví je také portál dataozdravi.cz, kde autoři projektu shromažďují, analyzují a vysvětlují česká zdravotní data v kontextu.
„Víme, že přibližně třetinu našeho zdraví lze ovlivnit individuálním chováním. Tedy jak jíme, jak spíme, jestli se hýbeme, jak se staráme o duševní zdraví a jaké máme neřesti typu kouření nebo pití alkoholu. Čím lépe se o sebe budeme starat, tím méně pak budeme potřebovat robustní zdravotní systém,“ uvádí Hellebrandová.
I proto se v letošním roce projekt v oblasti primární prevence zaměřil na problematiku alkoholu ve spolupráci s Protidrogovým odborem Úřadu vlády, českou centrálou WHO, produkčním týmem filmu Zápisník alkoholičky a dalšími institucemi.
„Letos aktivně podporujeme Odbor protidrogové politiky při přípravě návrhu opatření zaměřených na omezení dostupnosti a reklamy alkoholu. Dále pracujeme na publikaci determinant dětské obezity v Česku,“ nastiňuje plány Petr Smejkal, člen think-tanku Ministr zdraví a hlavní epidemiolog IKEM.
Dalším tématem sekundární prevence pak bude stárnutí obyvatel a lékařů. „Do roku 2050 vzroste podíl seniorů o 51 procent a v roce 2028 nastane největší úbytek obyvatel v produktivním věku od 70. let 20. století. Proto se zaměříme na rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků, včetně lékárníků, a revizi konceptu preventivních prohlídek, abychom mohli vyřešit neúměrně narůstající potřebu primární lékařské péče,“ vysvětluje Hellebrandová.
Pokud se se zdravými návyky člověk nesetká v rodině a nenaučí se jim ve škole, další institucí, která má potenciál něco změnit, je práce, kde člověk stráví průměrně 36 let. Ministr zdraví proto působí i v této oblasti.
„Každá prosperující firma potřebuje zaměstnance v dobré kondici. Mít zdravé zaměstnance se jednoduše ekonomicky vyplatí. Řada velkých firem tento trend již pochopila a svým přístupem aktivně bojuje s názorem, že zdraví zaměstnanců je pouhý benefit, tedy vyhozené peníze,“ vysvětluje Lenka Kučerová, manažerka subprojektu Zdraví ve firmách.
Jeho hlavní náplní je procházet dostupná data a inspirovat se dobrou praxí v zahraničí i u nás. Aby programy podpory zdraví ve firmách fungovaly a přinesly žádoucí zvýšení věku dožití ve zdraví, musí pro ně být podle Kučerové v prvé řadě nastaveno firemní prostředí a procesy.
Do projektu Ministr zdraví se zapojili odborníci z různých oblastí i podnikatelé. Jedním z mecenášů se stal i podnikatel Václav Dejčmar. „Misí Ministra zdraví je v Česku zvýšit průměrný počet let prožitých ve zdraví alespoň na úroveň okolních vyspělých zemí. Pokud by se už jen podařilo více popularizovat heslo od pasivní léčby k aktivní prevenci, stojí práce této neziskovky za to,“ vysvětluje miliardář své zapojení.
V potenciál projektu věří i jeho další mecenáška – Alexandra Kala, zakladatelka společnosti Profimed. „V Profimedu se dlouhodobě zaměřujeme na kvalitu a inovace v oblasti péče o zdraví, proto vidím v tomto projektu hlubokou souvislost s našimi hodnotami. Ministr zdraví klade důraz na dostupnost a srozumitelnost informací týkajících se zdravého životního stylu, což považuji za klíčové pro zlepšení zdravotního stavu celé společnosti,“ komentuje svou účast na projektu podnikatelka.
Členkou think-tanku se stala také ředitelka Nadace rodiny Vlčkových Ivana Plechatá, která se otázkami efektivního poskytování zdravotní a zdravotně-sociální péče zabývá už víc než dvě desetiletí.
„Zoufám si, jak jsme se za ta léta v některých otázkách veřejného zdraví žalostně málo posunuli. Souzním s vizí Ministra zdraví, kterou lze parafrázovat tak, že se chceme dožít více let, ale ve zdraví, a tak musíme začít sami u sebe. Těší mě, že se do projektu zapojila řada odborníků, jejichž práce si vážím. Vytvářejí doporučení, poskytují informace, a to na základě relevantních dat, nikoli dojmů či politických a ideologických preferencí,“ vysvětluje Ivana Plechatá.
Důraz na prevenci je podle ní správný směr. „Rostou náklady na léčbu preventabilních onemocnění. Ušetřit odpovědným chováním k vlastnímu tělu peníze, které bychom mohli investovat do léčby a obecně do péče o těžce nemocné děti a dospělé, kteří svému onemocnění nešli naproti, mi přijde správné. Pokud někoho solidarita nezajímá, tak by měl být alespoň odpovědný k sobě a svým blízkým,“ konstatuje Plechatá.
Dodává, že by lidé neměli zapomínat na to, že ztráta zdraví a s ním spojená nemohoucnost, ztráta výdělku a nemožnost být aktivní a naopak nutnost být závislý na pomoci druhých dopadnou jako balvan nejen na ně, ale také na rodinu a všechny, na kterých jim záleží.
