Jedno se Donaldu Trumpovi musí nechat: poprvé v historii dostal kryptoměny do popředí prezidentské kampaně v USA. Jeho dnešní postoj má ale na míle daleko od praxe z jeho prezidentování. Jak se oproti tomu ke kryptu staví Kamala Harris nebo také Robert Kennedy Jr.?
Trump sbíral politické body u krypto průmyslu a dalších zástupců krypto komunity minimálně od června, kdy během setkání v Trumpově letovisku Mar-a-Lago vyjádřil podporu bitcoinovým těžařům. Těm slíbil, že se jich v Bílém domě zastane a zasadí se o těžbu bitcoinů v USA, protože těžaři podle něj přispívají ke stabilitě energetické sítě.
Největší ohlášení si ale schovával na sobotu 27. července, kdy pro sebe radikálním projevem ukradl celou show v rámci největší bitcoinové konference Bitcoin 2024. Trump, který si již předtím stihl naklonit řadu významných osobností a lobbistů z krypto sféry, na konferenci přednesl plamenný projev, během nějž zdůraznil, že kryptoměny mají potenciál způsobit revoluci americké ekonomiky.
Pomineme-li fakt, že zmiňovat na bitcoinové konferenci kryptoměny obecně je trochu faux pas, povedlo se mu dostatečně rozvášnit nejen publikum v sále, ale strhnout na sebe pozornost skrze smělý návrh zařadit bitcoin jako součást vládních rezerv.
Nebyla to ale jediná adorace nejstaršího kryptoaktiva. Trump během svého projevu připomínal spíše někoho, kdo dostal zaplaceno za propagaci investičního aktiva než profesionálního politika.
Bitcoin přirovnal k historickým průmyslovým milníkům, jako byl boom ocelářského průmyslu před sto lety. „Za pouhých patnáct let se bitcoin dostal z pozice pouhého nápadu anonymně zveřejněného na internetovém diskusním fóru až k devátému nejhodnotnějšímu aktivu na světě,“ připomenul a dodal, že kryptoměna má potenciál překonat tradiční komodity typu zlata a stříbra.
V průběhu projevu také zdůraznil strategický význam přijetí kryptoměn. „Pokud to neuděláme my, udělá to Čína, udělají to ostatní. Udělejme to a udělejme to správně,“ prohlásil Trump, podle nějž je nutné, aby Spojené státy v oblasti technologií dominovaly – včetně bitcoinu.
Jak je Trumpovým dobrým zvykem, předložil pak bitcoinové komunitě řadu lehkovážných, ale o to odvážnějších závazků a slíbil transformační opatření, pokud se mu podaří návrat do Bílého domu.
„Hned první den vyhodím Garyho Genslera a jmenuji nového předsedu Komise pro cenné papíry a burzy, který věří, že Amerika by měla budovat budoucnost, ne ji blokovat,“ nechal se slyšet za hlasitého potlesku. Slíbil také, že zmírní doživotní trest pro Rosse Ulbrichta, zakladatele darknetového tržiště Silk Road.
Nejvíce pozornosti i ze strany té části ekonomické veřejnosti, kterou krypto příliš nezajímá, se ale dočkal Trumpův ambiciózní plán na zřízení strategické národní bitcoinové rezervy. „Pokud budu zvolen, bude politikou mé administrativy ponechat sto procent všech bitcoinů, které vláda Spojených států v současné době drží nebo v budoucnu získá,“ prohlásil.
„Federální vláda má téměř 210 tisíc bitcoinů neboli jedno procento celkové zásoby, která bude kdy existovat. Příliš dlouho však naše vláda porušovala základní pravidlo, které zná každý bitcoiner nazpaměť: Nikdy neprodávat,“ dodal s tím, že bitcoin se má stát strategickou součástí dolarových rezerv.
To je oproti postoji, který Trump vůči bitcoinu a kryptoměnám obecně zastával ještě coby americký prezident, obrat o 180 stupňů. Dá se mu tedy v náhlé otočce vůbec věřit?
V roce 2019 se například Trump kryptoaktivům otevřeně vysmíval jakožto vysoce volatilním a založeným na ničem. „Neregulovaná kryptoaktivita mohou usnadňovat nezákonné chování, včetně obchodu s drogami,“ tvrdil tehdy – a tento postoj do konce svého prezidentského působení neopustil.
Dnes otočil do té míry, že prodává tenisky s logem bitcoinu a heslem „Trump – krypto prezident“. Je to ale otočka upřímná, nebo jen kalkul jak získat nové voliče a naklonit si skupinu extrémně bohatých podporovatelů? Existuje u notoricky známého lháře záruka, že po volbách neotočí znovu?
Největší zárukou může být fakt, že se přátelská krypto politika po konci Trumpova prezidentování postupně stala oficiálním postojem Republikánské strany a na začátku letošního července se dokonce ochrana krypto průmyslu a svobodného přístupu ke kryptoaktivům stala oficiální součástí republikánského programu.
„Republikáni ukončí nezákonný a neamerický zásah demokratů proti kryptoměnám a postaví se proti vytvoření digitální měny centrální banky. Budeme hájit právo těžit bitcoin a zajistíme, aby měl každý Američan nárok na vlastní úschovu svých digitálních aktiv a transakci bez vládního dohledu a kontroly,“ můžeme se dočíst v současné verzi v současné verzi republikánského programu.
Je to možná kalkul, ale velmi racionální. Podle amerického Forbesu ukázal nedávný průzkum americké Národní rady pro kryptoměny, že přibližně osmdesát procent amerických respondentů považuje postoj kandidáta ke kryptoměnám za alespoň trochu důležitý pro jejich volbu.
Že to republikáni myslí vážně, dokazuje i nový návrh zákona zvaný Boosting Innovation, Technology and Competitiveness through Optimized Investment Nationwide Act of 2024 – zkráceně BITCOIN Act of 2024, který představila senátorka Cynthia Lummisová na téže bitcoinové konferenci, kde vystoupil i Trump.
Lummisová chce vyřešit zdánlivě neřešitelný problém chronicky neukázněných amerických vládních výdajů a strašidelného deficitu tak, že vláda pořídí bitcoin do strategických rezerv, a to ne zrovna v úplně malém množství: pět procent celkové nabídky v oběhu.
„Díky strategické rezervě bitcoinů budeme mít aktivum, které může do roku 2045 snížit náš dluh na polovinu,“ prohlásila senátorka. Plán je postaven na premise, že hodnota bitcoinu poroste rychleji, než se americká vládní administrativa stihne zadlužovat. Benevolentnější přístup ke kryptu je ale také v souladu s Trumpovou dlouhodobou agendou, která usiluje o co největší deregulaci podnikání.
Jak se ke kryptoměnám staví očekávaná adeptka na americkou prezidentku, současná viceprezidentka Kamala Harris? Je otázkou, jestli půjde ve šlépějích úřadujícího prezidenta.
Joe Biden razil vůči kryptoměnám velmi chladnou a místy otevřeně nepřátelskou politiku – řada vlivných krypto firem dokonce začala řešit exit ze Spojených států a jiné menší musely ukončit činnost. Dokládá to výmluvně aktivita Bidenem dosazeného předsedy Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Garyho Genslera. SEC jen za loňský rok podal rekordní množství žalob na krypto firmy.
Právě tímto chováním ale Demokratická strana ztratila důvěru jak samotného krypto průmyslu, tak uživatelů kryptoaktiv. Současná americká viceprezidentka a hlavní Trumpova protikandidátka si je toho zjevně velmi dobře vědoma a od své nominace zatím k tématu mnohoznačné mlčí.
U demokratů nepanuje v postoji ke kryptu úplná jednota.
Její volební tým se minulý týden pokusil trochu obrousit hrany vyostřeného vztahu mezi demokraty a krypto průmyslem oslovením představitelů vybraných amerických krypto společností, které vyzval k dialogu a resetování vztahů. Mezi oslovenými nalezneme například veřejně obchodovanou burzu Coinbase, stablecoinovou společnost Circle nebo skupinu Ripple Labs.
I tady ale existují pochyby, jestli mohou uvedené firmy a superbohatí krypto sponzoři otočce rychle uvěřit. Harris není jen prezidentskou kandidátkou, ale pořád hlavně významnou představitelkou administrativy, která zahájila proti krypto průmyslu sérii opatření, přezdívaných Operation Choke Point 2.0.
Na rozdíl od republikánů zároveň u demokratů nepanuje v postoji ke kryptu úplná jednota a otevřené nepřátelství si dovolila deklarovat hlavně senátorka Elizabeth Warren. Ostatní politici v poslední době svou rétoriku zmírňují – jenže rétorika a skutečné činy jsou v politice dvě zcela oddělené kategorie.
Na výrazný postoj ke kryptu vsadil také favorit třetí skupiny prezidentských kandidátů, nezávislý kandidát a aktivista Robert F. Kennedy Jr., který těží z rozčarování voličů z Trumpovy politiky – a nevěří, že se budou postoje Kamaly Harris výrazněji lišit od těch Bidenových.
Kennedy, který na konferenci Bitcoin 2024 také vystoupil, od počátku důsledně zdůrazňuje začlenění digitálních aktiv do amerického finančního ekosystému. Mezi jeho předvolební sliby patří megalomanské plány, jako je umístění celého amerického rozpočtu do blockchainu, aby byla zajištěna transparentnost a odpovědnost vládních výdajů.
Svérázný kandidát hovoří o systému, v němž bude moci každý Američan kdykoli zkontrolovat rozpočtové položky. Navrhuje také krytí amerického dolaru bitcoinem s cílem měnu více stabilizovat a integrovat s nově vznikajícími digitálními aktivy. Další slib zahrnuje ambiciózní politiku nedanění kryptoměn: Kennedyho plán počítá s osvobozením bitcoinových transakcí od daně z kapitálových zisků.
Podobně jako Trump je pak Kennedy odpůrcem budoucího zavedení digitální měny centrální banky a hlasitě upozorňuje na rizika, která by takový krok mohl představovat pro svobodu Američanů.
V tomto případě ale nejde jen o snahu zalíbit se voličům, nýbrž i o ochranu vlastních investic: Kennedy má významnou část svého majetku uloženou v bitcoinu.
