Český prodejce lifestylové obuvi Shooos kontinuálně roste. Za dva roky dokázala firma téměř zdvojnásobit tržby: zatímco v roce 2021 byly na 5,7 milionů eur, loni už přesáhly deset milionů.
Shooos založili před dvanácti lety Michal Mládek a Igor Plávka (na úvodní fotografii). Jeden dělal závozníka a druhý spravoval web Národní banky Slovenska. Ze svých zaměstnání odešli a veškerou energii věnovali společnému podnikání v sektoru e-commerce.
Kdo si ještě pamatuje, jak se před dvanácti lety kupovaly tenisky? „Byl tu snad jen Adidas, který zde měl velkou firmu. Slováci kupovali jen adidasky,“ vzpomíná Plávka, dnes CEO Shooos. Značky jako Vans, Converse či New Balance tehdy na Slovensku neměly zastoupení.
Spolu s Mládkem si uvědomili, že na trhu je díra, a začali oslovovat distributory, kteří jim tenisky posílali. Nejprve si zřídili kamenný obchod v Bratislavě. „Když jsme se chtěli dostat k velkým značkám, potřebovali jsme kamennou prodejnu. To zvýšilo naši důvěryhodnost u dodavatelů i zákazníků, proto jsme se vydali touto cestou,“ vysvětluje pro Forbes.
Do začínajícího podniku se rozhodli investovat ze svých úspor. „Tehdy jsme ani nevěděli, jak fungují banky,“ popisuje se smíchem začátky, kdy si půjčovali peníze od přátel a dělili se s nimi o procenta ve firmě. Později si vzali hypotéky a peníze investovali do provozu firmy. Až před pěti lety si pak brali první větší úvěr.
A na řadu přišla také otázka skladu. „Když jsme sami přijímali a odesílali zboží, nebylo to nejefektivnější. Tenisky se nám ztrácely a neuměli jsme je dohledat. Když neumíte vyexpedovat deset procent objednávek, tak to není dobré pro zákazníky a ztrácíte i část tržby,“ vzpomíná Plávka. Rozhodli se proto zadat činnost externím dodavatelům.
V té době zahajovala činnost také skladovací firma Isklad – a Shooos se stala jedním z jejích prvních zákazníků. Obě firmy se postupně staly silnými hráči ve svých segmentech.
Slovenský trh začal být Shooos malý. Rychle tedy expandovali na zahraniční trhy po Evropě a své zastoupení mají aktuálně i v USA. „Vždy jsme se snažili co nejvíce snižovat riziko. Pokud máte několik trhů, nepadá a nestojí to pak jen na jednom,“ konstatuje Plávka.
V každé zemi disponují vlastní doménou a cenově konkurují i v USA. „Máme tam stejné ceny jako v Evropě, ale vyšší marži. Ve Státech jsme mimo Evropskou unii a prodáváme tak bez DPH,“ vysvětluje. Díky vyšší marži jsou schopni přesunout zbývající peníze do reklamy.
Na Slovensku jsou v online prodeji v segmentu životního stylu významnými hráči Sizeer, Footlocker nebo portál eobuv. Sizeer patří společnosti JD Sports, americkému e-commerce obru, který ji před několika lety koupil od Poláků. Americký je i Footlocker – dokonce kotovaný na burze. E-shop eobuv je původně polská společnost, spadající dnes pod mateřskou skupinu CCC.
Mezi konkurenci spadá Footshop a Queens, za kterými stojí podnikatel Peter Hajduček. „Pokud bychom si vzali Shooos spolu s The Streets, tak Footshop s Queens jsou dvakrát tak velké. Footshop je spíše high fashion lifestylový segment a Queens se zaměřuje více na ženy,“ popisuje rozdíly Plávka.
Další konkurencí jsou velká online tržiště – začátkem roku zahájil na Slovensku provoz turecký Trendyol. Plávka ale upozorňuje, že prodejci musí online tržištím platit obrovské provize.
„Dříve jsme prodávali nějaké věci na Amazonu a reálně platili dvacetiprocentní provizi. Pokud chcete konkurovat, musíte tvořit cenotvorbu od spodních nákladů,“ upozorňuje. „Na online tržištích navíc nenajdete modely populárních značek, což je pro nás výhoda,“ dodává.
Spolu s tržbami průběžně rostl i zisk Shooos, který v loňském roce dosáhl 226 tisíc eur. „Razíme strategii, že v první řadě musí být firma v zisku a tvořit kapitál z vnitřních rezerv pro další růst,“ zdůrazňuje Plávka. Matematika je podle něj v tomto případě jednoduchá.
„Když víte, že na roční bázi máte hrubou marži kolem pětatřiceti procent, tak s náklady se musíte vejít do třiceti procent, aby byl alespoň pět procent zisk,“ vypočítává. „Fixní náklady máme nízké. Generujeme obrat dvacet milionů a v kanceláři nám pracuje do deseti lidí,“ přibližuje.
Při skladování tlačí na co nejlepší cenu, přičemž reklamu si dělají sami. „Digitální agentury jsou strašně drahé a devadesát procent práce může snadno udělat jeden člověk, pokud má přehled,“ míní Plávka. Shooos dávají na reklamu dvanáct procent příjmů – a i díky tomu značka od založení stabilně roste.