Zatímco Praha teprve zkoumá geologické podloží pozemků, na nichž by se měla někdy v roce 2027 začít stavět Vltavská filharmonie, Ostrava už staví.
Nový koncertní sál podle návrhu amerického architekta Stevena Holla za 2,8 miliardy je ale jen jedním z několika velkých projektů, které se v poslední době v Ostravě rozhýbaly. Včetně budoucí nejvyšší budovy Česka. Čím zásadním teď žije ostravská architektura a realitní trh?
Výstavba ostravského koncertního sálu, který doplní zrekonstruovaný Dům kultury města Ostravy, začala na konci minulého týdne symbolickým poklepáním na základní kámen. Stavba, jejíž dokončení je naplánováno na konec roku 2027, bude obsahovat především velký sál pro 1300 návštěvníků s hledištěm uspořádaným do takzvaného vinohradu a se špičkovou akustikou.
Tu má na starosti světoznámá japonská společnost Nagata Acoustics, která navrhla od roku 1971 akustická řešení u bezmála šedesáti koncertních sálů po celém světě. A pracuje zároveň i na sálech pro pražskou Vltavskou filharmonii.
Kromě hlavního sálu má ostravský kulturní svatostánek nabídnout i zázemí pro orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava, divadelní sál s 490 místy, komorní sál pro 515 návštěvníků, edukační centrum i nahrávací studio světových parametrů. Projekt počítá i s prostory pro volnočasové aktivity, restaurací, kavárnou a salonky.
„Půjde o ojedinělý multifunkční komplex, nabízející špičkovou akustiku hudebních produkcí, místo pro divadelní představení, vzdělávání i další možnosti trávení volného času,“ uvedl primátor Ostravy Jan Dohnal.
„Hojně diskutovaný architektonický návrh z pera Stevena Holla a jeho týmu stavbu řadí mezi světové unikáty i díky způsobu zpracování, jež specificky obsáhlo potřebnou rekonstrukci památkově chráněného domu a doplnilo ji skutečně vizionářským řešením novostavby koncertního sálu,“ pochvaluje si.
Dalším významným milníkem architektury v Ostravě je záchrana ikonického „mrakodrapu“ na Ostrčilově ulici. Dvaadvacetipatrový dům byl postaven v letech 1965–1968 jako součást sídliště Jindřiška. Výšková budova podle návrhu architekta Jana Slezáka byla pár let určená k bydlení, pak se ale přestavěla na kanceláře. Od roku 2013 byl věžák kvůli technickým problémům prázdný a mluvilo se i o jeho demolici.
Nakonec se ale město rozhodlo dům zachránit a zrekonstruovat. Teď se podařilo dotáhnout prodej pozemků i budovy společnosti First Skyscraper, za níž stojí stavební a developerské společnosti Kami Profit a BBP stavby a která komplexní rekonstrukci zajistí.
Architektonickou podobu projektu dal ateliér AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera. „Tento projekt přinese nové kvalitní bydlení v centru města, ale také díky němu dojde k výraznému zlepšení veřejných prostor v této lokalitě,“ řekl Jakub Blaťák, jednatel společnosti First Skyscraper.
Návrh architektky Evy Jiřičné a jejího týmu zachovává stávající dům a navrhuje jeho rekonstrukci a přístavbu s primární funkcí bydlení. V budově bude pětasedmdesát nových bytů včetně luxusních mezonetů. Dům má mít také zelenou fasádu nebo centrální zavlažování.
„Je milé vidět, jak se Ostrava v posledních letech proměňuje. Těší mě, že mohu spolupracovat s tímto městem právě v této době. Při svých stále častějších setkáních s lidmi z Ostravy vnímám jejich kouzlo a odvahu posouvat město dobrým směrem. Mám radost, že proměna ikonické ostravské stavby věžového domu nabývá reálnějších obrysů,“ řekla k projektu Jiřičná.
Vedle rekonstrukce osmašedesátimetrové věže ze šedesátých let se ale Ostrava v následujících letech dočká i zcela nového projektu. Ten má název Ostrava Towers Complex a za čtyři až pět miliard ho hodlá postavit investiční společnost RT Torax.
Ta má v plánu v části Ostravy nazývané Karolina postavit dvě věže, přičemž jedna z nich má dosáhnout výšky 170 metrů, čímž by se stala nejvyšší stavbou v Česku. Součástí Ostrava Towers Complex by mělo být tři sta až 350 bytů a kolem deseti tisíc metrů čtverečních pro kancelářské prostory.
Zbývajících sedmnáct až dvacet tisíc metrů čtverečních pojme hotel, spa, obchody a další komerční využití. Stavět by se mělo začít za čtyři roky a hotovo má dle plánů být v roce 2032.
Na konci loňského roku vyhradil Moravskoslezský kraj peníze na další zásadní stavbu Ostravy. Takzvaná Černá kostka, tedy nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny a krajské digitalizační centrum za 2,6 miliardy by se měla začít stavět také letos.
Více než šestnácti tisíc metrů čtverečních pojme nejenom rozsáhlý knižní fond čítající 1,2 milionu knih, ale také konferenční sál, více než dvacet samostatných a skupinových studoven, kino, zasedací místnosti, tržiště a kreativní dílnu pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny nebo kavárnu.
Finančně se bude na výstavbě podílet kraj a město Ostrava. Podobu budovy navrhli architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří už v roce 2004 zvítězili v architektonické soutěži. Většina budovy má být z pohledového betonu a předsazený fasádní plášť bude z černých kovových lamel.
Výstavba má být podle aktuálních plánů hotová v roce 2027, kdy se má Černá kostka stát také centrem 2D a 3D digitalizace. Nabídne moderní vzdělávací nástroje a technologie, včetně robotiky, programování, 3D tisku a virtuální reality.
