Kde leží hranice mezi zdravým skepticismem a propadání dezinformacím a konspiračním teoriím? O tom jsme v rozhovoru mluvili s autorem knih jako Jak drahé je zdarma? nebo Nesmyslnost.
Celou svou kariéru zkoumá Dan Ariely nesmyslnost lidského rozhodování. Rozkvět důvěry v dezinformace však přesto amerického vědce izraelského původu překvapil.
Když v roce 2020 zachvátila svět pandemie, psychologovi a ekonomovi Danu Arielymu nepřestával vyzvánět telefon. Jen málokdo ví o lidské duši tolik jako on – a jen málokdo má na kontě tolik globálních bestsellerů a přednášek s desítkami milionů zhlédnutí.
„Měl jsem pocit, že jsem na vrcholu své kariéry. Média i politici mě denně oslovovali s otázkami, jak zvládat vzdělávání a práci na dálku, jak má vláda nakládat s dotacemi a jak přimět lidí k přijetí nových, zdravějších návyků,” popisuje sociální vědec a autor knih Jak drahé je zdarma? či Peníze a zdravý selský rozum.
„Myslel jsem si, že jsem neuvěřitelně užitečný. A najednou jsem zjistil, že existuje obrovská skupina lidí, kteří vůbec nevěří, že covid-19 existuje a myslí si, že i já jsem jen součástí zákeřné konspirace,” pokračuje. Právě tato zkušenost přiměla behaviorálního ekonoma ke studiu nového tématu: dezinformací.
Ve své knize Nesmyslnost, kterou v českém překladu vydává nakladatelství Práh, zkoumá víru lidí v konspirační teorie i zdroje nepravdivých informací. S americkým behaviorálním ekonomem a autorem mnoha bestsellerů se setkávám v prostorách bývalé těžební věže v rámci festivalu Colours of Ostrava.
Ostravu navštívil Ariely vůbec poprvé a během rozhovoru neskrývá fascinaci místem, kde rozhovor vedeme. Ten je stejně specifický jako jeho respondent – Ariely se nebojí vystoupit ze své role, ptá se stejně často jako odpovídá a neustále se zajímá o Česko, Ostravu i region. Je na něm patrné, že ve svém zkoumání lidského uvažování nepolevuje ani během návštěvy moravskoslezské metropole.
Nikoho nesoudí, všichni jsme podle něj ostatně k důvěře v dezinformace náchylní. V rozhovoru pro Forbes pak hovoříme také o přerušovaném půstu, iluminátech či naučení našich financí pracovat v náš prospěch.
Ve své knize často zmiňujete, že všichni občas věříme nepravdám či, jak je ve své knize nazýváte, nesmyslům. Kdy jste naposled nějakému podlehl vy?
Ano, často jim říkáme konspirační teorie a přidáváme jim pejorativní nálepku, stejně jako lidem, kteří v ně věří. Je ale naprostá pravda, že všichni občas věříme věcem, které si prostě nemáme jak ověřit a v mnoha ohledech jsou naše znalosti poměrně povrchni. Na osobní rovině mě hned napadá jedna věc: znáte teorii přerušovaného půstu?
