Zatímco pod důvěrně známými pěti kruhy začala olympiáda v Paříži, jedni z nejbohatších lidí na planetě spřádají plány na její alternativu: Enhanced Games neboli vylepšené hry. Myšlenka je jednoduchá, sportovat se na nich má bez dopingových omezení. Za projektem stojí trojice miliardářů, nejznámějším z nich je Peter Thiel, jeden ze zakladatelů služby PayPal. Pro sportovce jde ale o vysoce kontroverzní nápad.
Většina světových médií překřtila Enhanced Games na dopingovou olympiádu. Do určité míry je to férový popis, sami zakladatelé to ale nevnímají jako nic negativního.
„Buďme upřímní. Testování na doping je o férovosti, ne o bezpečnosti. Čtyřiačtyřicet procent olympioniků nějakou formu podpůrných prostředků používá a jsou schopni soutěžit bez zdravotních rizik,“ předkládá jeden ze základních argumentů prezident projektu Aron Ping D’Souza.
Zakladatelé iniciativy tvrdí, že různá biologická vylepšení skrze celou paletu zakázaných i povolených látek jsou už tak ve vrcholovém sportu všudypřítomná. Tak proč je nepřijmout jako fakt a nenechat sportovce soutěžit s nimi? Ve vakuu to může vypadat jako přímočará myšlenka, ale podle některých sportovců je to nápad z jiného vesmíru.
„Nedokážu si představit, že ten nápad myslí někdo vážně,“ řekl Forbesu bývalý český silniční cyklista František Raboň, který má odjeto pět Giro d’Italia a dvě španělské Vuelty. V roce 2010 vyhrál závod Vuelta a Murcia a několikrát se stal českým šampionem v časovce. Raboně podle svých slov zjištění, že by někdo chtěl podobnou akci uspořádat, zaskočilo.
„Neumím si představit vrcholového sportovce v jakémkoli sportu, který by byl globálně známý a přihlásil by se do Enhanced Games. Přijde mi to nepředstavitelné,“ řekl Raboň s tím, že by to zcela vybočilo z pravidel, ve kterých se vrcholový sport dlouhé dekády pohybuje. A to i z hlediska byznysového.
Do toho má Raboň navíc velmi dobrý vhled, po konci kariéry totiž u sportu zůstal a stal se marketingovým ředitelem firmy vyrábějící sportovní vybavení Kalas Sportswear. Dobře tak ví, že individuální sportovci, na kterých by Enhanced Games měly být postavené, mohou často fungovat jen díky uzavřeným reklamním spolupracím se sponzory.
„Je pro mě nepředstavitelné, že by s tím firmy sponzorující sportovce spojily své jméno,“ podotkl bývalý český silniční profesionál. „Sportovní soupeření, kde je vlastně všechno povoleno, je nápad jak z jiného vesmíru. Jakkoli se to oni sami na stránkách snaží prezentovat velmi marketingově,“ soudí Raboň.
Našly se ale už i hlasy, pro které není myšlenka tak odtržená od reality. Jedním z nich je paradoxně australský odborník na doping Michael Ashenden, který stojí za revolučním krevním testem na jeden z nejrozšířenějších podpůrných prostředků erythropoetin. Podepsal se i pod vznik takzvaného krevního pasu sportovců.
„Uvědomil jsem si, že nepodvolení se pravidlům Světové antidopingové agentury nakonec není až tak radikální,“ napsal letos v červenci Ashenden. Ten řekl, že jeho článek s názvem Not so fast přišel i proto, že argumenty ze strany olympioniků podle něj poctivým logickým sítem neprojdou.
Podle něj se totiž může ukázat, že jediný rozdíl mezi Enhanced Games a klasickou olympiádou bude jen samotné testování. „To by pak nabídlo otázku, nakolik je testování sportovců skutečně efektivní.“ A doplňuje to daty.
Podle těch si mezi lety 2000 až 2012 odneslo medaile 118 sportovců, kteří byli nakonec testováni pozitivně. Z celkového počtu medailistů to nicméně stále dělá něco málo přes tři procenta.
Od roku 2012 pak vešel v platnost již zmíněný systém krevního pasu sportovců. Od té doby změnilo vlastníka celkem 77 medailí. V celkovém podílu 4,8 procenta rozdaných cenných kovů, tedy ještě více než před zavedením přísnějšího testování.
Mezinárodní olympijský svaz je, podle očekávání, k myšlence Enhanced Games kritický. Zničil by podle něj jakýkoli koncept fair play a spravedlivého sportovního soutěžení.
„Jsme pro jakékoli změny v neefektivních systémech ve prospěch ochrany sportovců a současný globální antidopingový program nemůže zůstat ve své současné podobě, protože selhává. Ale hodit ručník do ringu v boji s dopingem není řešení,“ nechal se slyšet šéf americké antidopingové agentury Travis Tygart.
Asi nejznámějším investorem iniciativy je americký podnikatel s německými kořeny Peter Thiel. Věhlas získal převážně díky založení platební služby PayPal, stal se ale také prvním externím investorem Facebooku, kde za půl milionu dolarů v roce 2004 získal desetiprocentní podíl. O osm let později ho zhodnotil prodejem za více než miliardu dolarů.
Sám Thiel nemá ke kontroverzi daleko. Otevřeně se totiž hlásí ke své homosexualitě, ale zároveň je hlasitý zastánce národního konzervatismu a kritik liberální ekonomie.
Dalším investorem je Christian Angermayer, neméně barvitá osobnost se jměním, které americký Forbes odhaduje na 1,1 miliardy dolarů. Své první velké peníze vydělal v biotechnologiích, dnes je ale známý hlavně jako investor do psychedelik a kryptoměn.
Posledním z investorského trojlístku je americký podnikatel Balaji Srinivasan, spoluzakladatel společnosti Counsyl zaměřené na lidskou genetiku a bývalý CTO v platformě na obchod s kryptoměnami CoinBase.
Podpora ze strany velkého kapitálu může být jedním z hlavních lákadel pro potenciální zájemce ze strany sportovců. Žádné velké jméno ale zatím Thiel a spol. ulovit nedokázali. A to i přesto, že nabízejí tučné odměny.
Každý startující sportovec by měl obdržet šesticifernou částku v dolarech. Zakladatelé navíc slibují dva bonusy ve formě milionu dolarů.
První dostane ten, kdo jako první překoná současný sprinterský rekord na sto metrů Usaina Bolta v čase 9,58 sekundy. Podle odborníků je lidské maximum někde kolem 9,25 až 9,4 vteřin. Jak by to ale vypadalo u nadopovaných atletů, dokáže jen těžko někdo předpovědět. Druhý bonus chtějí organizátoři vyplatit za rekord v plavání na padesát metrů ve volném stylu.
Ambicemi pořadatelé her nešetří, první ročník by podle svých webových stránek rádi zorganizovali už ve druhé polovině příštího roku. Přesné datum ani místo zatím ale neuvedli.
