Co kdyby každý na světě dostával peníze zadarmo, pravidelně a bez jakýchkoli závazků? Jak by se změnil život takových lidí a co by to udělalo s naší společností? Právě tuto utopickou myšlenku potichu posledních osm let testuje experimentální projekt financovaný spoluzakladatelem a šéfem OpenAI Samem Altmanem.
Univerzální základní příjem je jedním z prvních konceptů zkoumaných laboratoří OpenResearch, do níž Altman osobně přispěl desítkami milionů dolarů s cílem vytvořit budoucnost, do které podle něj nevyhnutelně zasáhne umělá inteligence.
Nyní projekt postupně zveřejňuje první výsledky rozsáhlé studie, jejíž výzkumníci tisícům lidí po celé Americe rozdali celkem čtyřicet pět milionů dolarů.
Studie se zúčastnily tři tisíce náhodně vybraných účastníků ze států Texas a Illinois, kteří měsíčně dostávali tisíc nebo padesát dolarů. Cílem bylo zjistit, jak by se mohl změnit náš život, kdybychom dostávali malou sumu peněz bez jakýchkoli podmínek.
Její první závěry odhalují, že lidé, kteří tyto peníze obdrželi, měli tendenci je utrácet za základní potřeby, lékařskou péči a pomoc druhým. Další výsledky studie, které má tým v plánu vydat v budoucnu, se zaměří na témata, jako jsou děti, mobilita, kriminalita a politika.
V průběhu studie výzkumníci shromažďovali údaje z telefonických a online průzkumů, rozhovorů, časových záznamů a též ze zdrojů třetích stran, jako jsou záznamy o vzdělání a úvěrové zprávy. Účastníkům, kteří souhlasili, odebrali výzkumníci také krev, aby sledovali změny některých zdravotních biomarkerů.
„Naším cílem je pouze produkovat údaje a zpřístupnit je v jakékoli formě, která lidem co nejvíce vyhovuje, a v co nejširším rozsahu,“ řekla Forbesu ředitelka OpenResearch Elizabeth Rhodes.
Laboratoř, která má šest zaměstnanců na plný úvazek, šest dobrovolných akademických partnerů a sedmnáct členů dobrovolného poradního sboru, se snažila záměrně nevyčnívat, aby na ni příliš nedopadal stín jejích dárců
To však skončilo před několika lety, kdy spustila první dva pilotní projekty týkající se základního příjmu v kalifornském Oaklandu, jejichž cílem bylo odhalit problémy, které by se mohly objevit při budoucích větších studiích. Necelá stovka lidí tehdy dostávala po dobu přibližně jednoho roku až 1500 dolarů měsíčně.
Poslední studie s třemi tisíci lidmi probíhala od listopadu 2020 do října loňského roku. Na 1,1 milionu propagačních materiálů zaslaných na adresy v Texasu a Illinois reagovalo téměř čtyřicet tisíc lidí. Účastníci ve věku jednadvacet až čtyřicet let s příjmem domácnosti nepřesahujícím 300 procent federální hranice chudoby byli vybíráni v městských, příměstských a venkovských oblastech.
Altman řekl, že chtějí lidi, kteří jsou motivovaní a talentovaní, ale pocházejí z chudých poměrů. Náhodně pak byla vybrána třetina účastníků studie, která dostávala 1000 dolarů měsíčně, zatímco zbývající dostávali padesát dolarů měsíčně.
Jedna účastnice, Cara, měla diagnostikovánu vzácnou nervovou poruchu, která jí bránila v práci. Byla krátce v pracovní neschopnosti kvůli zdravotnímu postižení, prodala svůj majetek, a dokonce založila stránku GoFundMe, aby vyžila.
„Měla jsem pocit, že jsem ztratila schopnost postarat se sama o sebe,“ vzpomínala v rozhovoru, který zaznamenal a sdílel OpenResearch. Cara byla zařazena do zkušební skupiny, která dostávala 1000 dolarů, a řekla, že měsíční platby „zmírnily její paniku“.
Největším zjištěním studie bylo, že peníze vytvářejí flexibilitu – možnost být selektivnější při hledání zaměstnání, získat lékařskou péči či pomáhat členům rodiny. Výsledky ukázaly, že základní příjem vedl účastníky také k tomu, že více utráceli za základní potřeby, jako je jídlo, nájem a doprava.
„Nejvíce mě překvapilo, že ve srovnání s kontrolní skupinou dostávající padesát dolarů se nejvíce zvýšily výdaje na finanční podporu druhých,“ uvedla Karina Dotson, manažerka výzkumu a poznatků v OpenResearch.
Podle Dotson účastníci prostředky použili na poskytování dárků a půjček, věnovali je na charitu nebo pomohli příbuzným ve vězení. „To se týkalo zejména lidí s nižšími příjmy, o nichž víme, že budou mít také společenské sítě s nízkým příjmem,“ dodala.
Tým také požádal o svolení k odběru krve, s čímž souhlasilo 1206 účastníků. Měřili biomarkery jako cholesterol, riziko cukrovky a hypertenzi, ale nezaznamenali žádné významné změny. „Osobně jsem neočekávala, že v krátkodobém horizontu uvidím skutečnou změnu fyzického zdraví,“ řekla Rhodes.
„Zvláště u této populace, která má zřejmě už dlouhou dobu omezený přístup k péči.“ Výzkumníci nicméně pozorovali malé zvýšení pravděpodobnosti, že někdo vyhledá zdravotní péči, jako je například návštěva zubní ordinace.
Jejich studie není zdaleka první, která se snaží změřit výhody a nevýhody nepodmíněného příjmu, ale je jednou z největších na světě. Tou úplně největší je dvanáctiletý program v Keni, který byl spuštěn v roce 2017 a který financuje filantropická organizace GiveDirectly. S tímto konceptem už ale v posledních desetiletích koketovaly mnohé další země na světě.
Od 80. let 20. století například dostávají obyvatelé Aljašky roční platby generované státními licenčními poplatky za ropu a zemní plyn. A v loňském roce Kalifornie spustila svůj první státem financovaný test nepodmíněného příjmu, který se zaměří na mládež, jež vyrůstala v pěstounských rodinách.
Altman opakovaně prohlásil, že univerzální základní příjem vidí jako řešení chudoby a za zřejmý a nezbytný důsledek jeho předpovědi, že „počítače a stroje fakticky nahradí veškerou lidskou výrobu“.
Už před téměř deseti lety se v příspěvku na blogu obrátil na výzkumníky, když napsal: „Rádi bychom financovali studii o základním příjmu. O tuto myšlenku se zajímám již delší dobu, a přestože se o ní hodně diskutovalo, existuje poměrně málo údajů o tom, jak by to fungovalo.“
Altman navíc není sám. I další technologové ze Silicon Valley považují nějakou formu základního příjmu za lék na nezaměstnanost lidí způsobenou automatizací.
„Bude to nevyhnutelné,“ tvrdil třeba Elon Musk v roce 2017, protože „bude stále méně úkolů, které robot nemůže udělat lépe“. Letos nicméně prohlásil: „Nebudeme mít univerzální základní příjem. Budeme mít univerzální vysoký příjem.“ Nevysvětlil však, v čem je rozdíl.
Někteří další odborníci nicméně zůstávají skeptičtí. Počítačový vědec a „kmotr virtuální reality“ Jaron Lanier nesouhlasí s Altmanem a dalšími, kteří tento způsob sociálního zabezpečení podporují. Lanier pro Forbes uvedl, že ve snaze vytvořit rovnější společnost riskuje základní příjem centralizaci tohoto bohatství. Lidé by zkrátka byli silně závislí na tom, kdo by peníze rozdával.
Zároveň se obává, že lidé jako Altman mají mylnou představu o tom, jak by lidé tuto novinku přijali. „Lidé neřeknou: ‚Děkuji vám. Jste tak laskaví‘, ale řeknou: ‚Nenávidím vás, říkáte mi, že jste potřební a já ne. A jsem závislý na vaší štědrosti‘.“
Ředitelka OpenResearch Elizabeth Rhodes však odmítá, že by Altmanův světonázor měl vliv na podobu studie. A poznamenala, že studie neměla být normativní a ukázat jediný správný směr, jakým se vydat. „Na jakýkoli náročný problém neexistuje jediné správné řešení,“ řekla. „Nikdy neexistuje jediné řešení.“
Altman je však známý tím, že chce své vize zrealizovat, a to někdy i za vysokou cenu, což je vlastnost, která z něj udělala polarizující postavu v oblasti technologií. V roce 2019 založil Worldcoin, společnost zabývající se kryptoměnami a skenováním očních duhovek.
Altman tvrdil, že vytvoří „kolektivně vlastněnou globální měnu, která bude spravedlivě distribuována co největšímu počtu lidí“. Projekt však ani zdaleka nesplnil svůj cíl zapojit do roku 2023 miliardu uživatelů a byl zaplaven množstvím kontroverzí.
A nyní, když vede nejmocnější společnost v oblasti umělé inteligence na světě, je těžké si představit, že by se i ten nejlépe míněný výzkumný projekt odehrával zcela bez jeho zásahů.
Od svého spuštění v roce 2015 OpenResearch a její subjekty nashromáždily finanční prostředky ve výši přibližně šedesát milionů dolarů. Deset milionů přišlo z neziskové pobočky OpenAI a podle nedávných daňových přiznání čtrnáct milionů dolarů daroval Altman.
Mezi další podporovatele patří spoluzakladatel Twitteru a zastánce základního příjmu Jack Dorsey, který věnoval patnáct milionů dolarů prostřednictvím své charitativní nadace Start Small, a také spoluzakladatel GitLab Sid Sijbrandij, který přispěl sumou 6,5 milionu dolarů.
Není jasné, zda Altman plánuje pokračovat ve financování výzkumu základního příjmu. OpenResearch ostatně podpořil i další projekty, které byly nakonec zrušeny, například platformu na podporu klinických studií covid-19.
Společnost uvedla, že bude pokračovat v získávání peněz na rozšíření své práce v oblasti peněžní pomoci a možná se začne zabývat nerovností v oblasti medicíny. Začátkem tohoto měsíce navíc OpenAI oznámila partnerství s wellness společností Thrive Global s cílem vybudovat personalizovaného AI kouče zdravotní péče.
Zdá se navíc, že Altmanovy názory na základní příjem se vyvíjejí. Před několika měsíci představil svou nejnovější myšlenku pro lidstvo – finanční dividendy z velkých jazykových modelů, jako je ChatGPT, které by dostával „každý“. Nevysvětlil, jak by to fungovalo, ale rozhodl se to nazvat „univerzálním základním výpočtem“.
