Před sametovou revolucí jsem pro Lidové noviny kupoval velké množství disket, protože falešný profesor, který přerozděloval milióny od Sorose, “nechtěl podporovat nic nezákonného”. Po roce 1989 jsem pro Lidové noviny zorganizoval exkurzi po švédských vydavatelích a z Prahy do Stockholmu a zpět jsem autem vezl zástupce Lidových novin Michala Klímu a Jana Dobrovského. Oba se zajímali více o techniku než o novinářskou etiku (Michal to popírá, ale tak si to pamatuji já, usuzoval jsem z toho, na co se ptali a neptali).V Lidových novinách bylo pár dobrých novinářů, ale celek byl stále daleko pozadu za tím, co mohl číst třeba švédský čtenář. Popravdě řečeno, nechápu, proč dnes při zániku papírové verze fňuká spousta lidí, kteří mlčeli, když vyhodili třeba Honzu Rejžka. Plakat je potřeba nad slabou úrovní českých médií, ne nad formálním ukončením vydávání, které může být opět obnoveno tak jako po přestávkách 1939-1945 a 1952-1987.
