Cvakání brokerských klávesnic utichá, hučení terminálů umělé inteligence sílí. Co to znamená pro zisky z obchodování nejen na devizových trzích?
Algoritmické obchodování je s námi od chvíle, kdy Thomase Peterffyho před sedmatřiceti lety napadlo připojit počítač k terminálu Nasdaqu a začít akcie obchodovat automaticky. Lidským obchodníkům to zatím práci nesebralo, ale časy se mění.
Začíná se hroutit jedna z nejtradičnějších bašt lidského obchodního umu – obchodování na devizových trzích. Změnu pozorujeme v přímém přenosu: ještě před covidovou pandemií využívalo podle Bloombergu automatizaci k provádění měnových obchodů jen dvaadvacet procent hedgeových fondů, dnes je to skrze rychlou adopci algoritmů polovina. Je proto naivní čekat, že se posun v dohledné době zastaví.
Automatizaci devizových trhů a obchodování párů světových měn podobně, jako to v roce 1987 udělal americký miliardář a zakladatel Interactive Brokers Thomas Peterffy s akciemi, údajně bránil nedostatek dat, nebo to alespoň tvrdily banky a další brokerské služby.
Dnes některé tvrdí pravý opak. Goldman Sachs například vydal obecné varování, že tradingové pracovní pozice jsou věcí minulosti. U klientů nejen z řad fondů je stále častěji nahrazují algoritmy s nějakým bizarním jménem jako Chameleon, Viper či Iguana. Právě ty už ovládají více než sedmdesát pět procent obchodů na spotových devizových trzích.
Je tedy docela pravděpodobné, že co bylo dlouho doménou zejména high-frequency tradingu, se stane denní realitou a cvakání klávesnic obchodníků a kvantitativních analytiků bude už jen romantickou minulostí, kterou budeme nostalgicky sledovat ve filmech z dvacátého a počátku jednadvacátého století.
Namísto cvakajících klávesnic přichází nezajímavé blikání serverových diod a hučení větráků sestav s umělou inteligencí, která lidské rozhodování úplně nahradí. Ostatně už se to delší dobu plíživě děje – do letošního ledna se podle Bloombergu objem algoritmických obchodů mezi Citibank a regionálními bankami meziročně zvýšil o dvě stě procent.
Bloomberg uvádí jako výmluvný příklad evropskou skupinu NatWest, která svého času patřila k nejlepším forexovým obchodníkům v Londýně. Skupina nicméně během posledních dvaceti let snížila počet lidí zaměřených na forexové obchodování v zemích G10 o sedmdesát procent.
Obchodníky nahradili vývojáři softwaru a matematici pracující na efektivnějších kvantitativních algoritmech, pod tlak se ale dostávají i tyto obory. S nárůstem algoritmického obchodování na devizovém trhu totiž prudce klesly zisky, které banky za jeden obchod získávají. Podle Bloombergu to před deseti lety bylo v přepočtu okolo dvanácti set korun za každý algoritmy uzavřený obchod, nyní je to zhruba polovina.
Podle Ralfa Donnera, který vede oddělení fixního výnosu, měn a komoditních exekučních řešení v Goldman Sachs, jde o cestu do pekel: tlak na poplatky se dostává do fáze, kdy hrozí, že utlumí další inovace produktů a investice do analytických nástrojů pro klienty.
To ale není jediná nevýhoda spojená s celým trendem. Automatizace také snižuje zisky klientů investičních bankovních domů a brokerů. Na každý měnový obchod tak připadá nižší a nižší zisk a bez lidského zásahu naopak disproporčně roste riziko velké ztráty v okamžiku, kdy se něco pokazí.
Příkladem takové situace může být takzvaný flash crash, tedy náhlý propad ceny jedné části obchodovaného aktiva nebo v našem případě obchodované části měnového páru v obdobích extrémní volatility.
Jde tak čím dál více o příslovečné sbírání drobných na asfaltce před pomalu jedoucím parním válcem…
