Nemusíme to vidět na první pohled, nemusí to být nijak dramatické, prostě se necítíme sami se sebou moc dobře. Možná jsme rýpaví, pohrdaví, unavení a uniká nám smysl našeho života. Sebenenávist nebývá něčím, co volíme dobrovolně, byť ji někdy nevědomky přiživujeme. A mnohdy vůbec netušíme, že se v nás něco takového vůbec odehrává.
