Letadlu United Airlines z Los Angeles v pondělí upadlo při startu kolo, ale v Denveru stroj přistál bez větších potíží. Šlo o téměř třicet let starý Boeing 757—200, který firma přestala vyrábět v roce 2004. Ke stejnému incidentu se stejným letounem došlo už v lednu v Atlantě, v březnu v San Franciscu přišel Boeing 777 ve vzduchu „jen“ o pneumatiku.
Pro ilustraci technických problémů, které dávají Boeingu v posledních měsících zabrat, by možná stačilo vyjmenovat součástky, jež z jeho letadel v letošním roce upadly. Kromě kol je na seznamu kryt motoru a několik součástí trupu.
Bezpečnost v Boeingu byla pod přísným dohledem úřadů už od dvou smrtelných nehod letounů 737 MAX 8 v letech 2018 a 2019, při nichž přišlo o život 346 lidí.
Nyní se však společnost přiznala k podvodu a porušení dohody s americkým ministerstvem spravedlnosti, kterou uzavřela po dvojici tragických pádů letadel. V rámci mimosoudního vyrovnání má zaplatit pokutu 243,6 milionu dolarů, tedy asi 5,6 miliardy korun. Přislíbila také, že dalších 455 milionů dolarů, přes deset miliard korun, investuje do bezpečnosti. Dohodu ještě musí potvrdit soud.
Přiznáním se Boeing vyhne soudnímu procesu, který se mohl za značného zájmu médií táhnout dlouhé měsíce. Což je ale přesně to, co si přáli pozůstalí. Podle vyjádření některých členů rodin obětí smrtelných nehod si Boeing zařídil „skvělou dohodu“, s níž se vyhne plnému převzetí odpovědnosti za ztrátu stovek životů.
Nicméně jeden ze dvou největších výrobců letadel na světě, přední americký exportér a dodavatel NASA bude mít nyní záznam v trestním rejstříku. A to se může ukázat jako větší problém než pokuta v ceně jednoho stroje 787 Dreamliner.
„Pokud bude dohoda přijata, mohlo by to zkomplikovat schopnost Boeingu prodávat produkty americké vládě, jelikož bude mít nálepku zločince. Společnost by ovšem mohla požádat o výjimku,“ připomíná server CNBC.
Dohoda o vině také neznamená, že jednotliví zaměstnanci Boeingu, včetně vysoce postavených manažerů, jsou nyní imunní vůči trestnímu stíhání. Zástupci ministerstva spravedlnosti zdůraznili, že se dohoda týká pouze pochybení předcházejících smrtelným nehodám, ale ne řady dalších technických problémů Boeingu, které jsme zmínili už v úvodu.
Nejsou to totiž jen upadlé části letadel, ale pochybnosti o funkčnosti různých komponentů na palubě. Posledním příkladem je pondělní nařízení amerického regulátora FAA (Federální úřad pro letectví), který chce inspekci 2600 strojů Boeing 737 kvůli nebezpečí selhání kyslíkových masek.
Původně měl Boeing dostat pokutu ve výši 487,2 milionu dolarů, nicméně ministerstvo spravedlnosti se posléze rozhodlo pro poloviční částku.
Jádrem sporu je dohoda resortu s Boeingem z roku 2021, díky které se firma vyhnula stíhání za zatajování informací ohledně vývoje letounů 737 MAX před FAA. Boeing nezavedl některá slíbená opatření pro prevenci a detekci podvodů ve firmě.
Podle některých amerických médií je klíčovým startovním bodem dlouholetých technických problémů Boeingu s kvalitou jeho fúze s americkým výrobcem letadel McDonnell Douglas z roku 1997. Po organizačních změnách ve společnosti se u výroby přestalo tolik dbát na kvalitu, jíž byl Boeing jako chlouba americké ekonomiky dlouhá desetiletí proslulý.
Po fúzi se rovněž snížila míra nezávislé regulace firmy, například když odpovědní kontroloři FAA byli ve skutečnosti na výplatní pásce samotného Boeingu.
