Jakým výzvám čelí klatovský závod? A v čem bychom se měli inspirovat u našich polských sousedů?
Investují, modernizují, automatizují a robotizují. Drůbežářský závod Klatovy vyprodukuje dva tisíce tun kuřecího za měsíc. Z nich pak vyrobí dalších 650 tun masných výrobků. Pro CEO Davida Bednáře je důležité, že jsou ryze česká firma.
V rámci forbesí akce Úplně nejlepší kraj v karlovarských Císařských lázních se rozpovídal o výzvách a nesnázích, se kterými se potýká obor, v němž jsou klatovští dvojkou na trhu.
David Bednář je ve firmě patnáct let a v oboru ještě déle. Když její vedení přebíral, měla okolo 1,2 miliardy obratu, teď jsou na 3,5 miliardách. Závod úspěšně působí v Plzeňském kraji – ale má to své háčky.
„Já říkal, že o tom nebudu moc mluvit. Je to pak vždycky velký problém,“ řekl nejprve se smíchem na otázku moderátora a šéfredaktora Forbesu Petra Šimůnka, jak se mu na Plzeňsku podniká.
Pak se ale rozpovídal. Největší úskalí vidí v nedostatku lidských zdrojů. „Plzeňský kraj má asi 2,8 procenta nezaměstnanosti, naše republika je na nějakých 3,9 procentech,“ popsal Bednář. Závod sídlí v Klatovech a v okolí je mnoho německých firem.
„Není snadné si lidi udržet. Jak já říkám, musím platit lidi lépe než v Praze. To se děje a to je realita, jinak by mi utekli,“ komentoval, s čím se aktuálně potýká.
Jeho životní krédo jako sportovce i byznysmena je, že si v životě musí snažit pomoci sám a takhle to i prezentuje ve firmě. „Nikdo vám v dnešní době z mého pohledu zásadně nepomůže,“ zdůrazňuje a kriticky mluví o byrokracii, kterou jsme podle něj v České republice obklopeni.
„Třeba stavební zákon… Mohl bych tu povídat dva dny, jak jsme stavěli farmy,“ konstatoval hořce. „Na Ministerstvu zemědělství jsme jako doma, jen mě trochu mrzí, že se tam ministři hodně střídají. Než ten jeden to pochopí, tak je tam druhý,“ dodal se smíchem.
Zdůraznil proto investice do robotizace a automatizace. „Jsou to slova, které politici rádi omílají. My se ale opravdu snažíme do toho ty peníze dát,“ tvrdí Bednář. Chybějící lidské zdroje je totiž technika schopná řešit.
Značný je podle něj rozdíl mezi Polskem a Českou republikou – v případě dotací až diametrální. Podpory na investice, které tvořily dvaadvacet procent z celkových projektů, byly minulý rok zrušeny. „V Polsku na ně jedou z padesáti procent a ještě čtyři roky zpátky jeli až do výše sta procent,“ připomenul.
V dalším srovnání se vrátil k nedostatku lidí. „Lidi z Filipín dovezu zhruba za rok. Polák nebo Slovák je doveze za tři měsíce,“ popsal ještě jeden rozdíl, který podle něj místní ekonomiku brzdí.
