Tenis už nehraje skoro dva roky, a přesto se o něm pořád mluví. A teď ještě víc než dřív. Nový dokument Federer: Posledních dvanáct dní ukazuje, jak těžké bylo pro sportovní ikonu Rogera Federera profesionální kariéru ukončit.
Nikdo nenajde definitivní odpověď na otázku, kdo je nejlepším tenistou všech dob, ale ten největší, nejvlivnější? Tam už je shoda snazší: Roger Federer, mimochodem dle posledního žebříčku Forbesu stále devátý nejlépe vydělávající sportovec světa.
Kromě toho, že dosáhl impozantních výsledků, vyhrál 103 turnajů a mezi nimi dvacet grandslamů, představovala jeho hra jakýsi tenisový ideál. Působil elegantně, jako by švihal bez námahy. Byl vzorem pro miliony po celém světě. Když si představovali, jak hrát tenis, on byl odpovědí.
I proto jeho odkaz žije dál. A teď ho přiživuje nový dokument Federer: Posledních dvanáct dní, který měl nedávno premiéru na Amazon Prime Video. Jeho obsah uhádnete z názvu snadno: jde o pohled za kulisy jeho loučení, které proběhlo v září 2022.
Pohled, který nikdy neměla spatřit široká veřejnost. Federer ho původně chtěl jen pro svoji rodinu a nejbližší, především děti, aby měly památku na zásadní kapitolu jeho života. Nakonec ale rozhodnutí přehodnotil a rozhodl se ho ukázat všem.
Vzpomínky točil režisér Joe Sabia, s celovečerním formátem (film má 88 minut) mu pomáhal Asif Kasadia, který má za sebou uznávané dokumenty Senna, Amy nebo Maradona.
A výsledek? Federerovy fanoušky nezklame, neboť jim nabídne přesně to, co chtějí. Rogera, Rogera a ještě víc Rogera. Vysvětluje, jak došel k rozhodnutí ukončit kariéru. Jak těžké pro něj bylo oznámit konec. Jak to sděloval svým blízkým. Jak rozhodnutí vnímala rodina.
Zároveň nejde o dílo jen pro jeho příznivce, neboť Federer hranice tenisu dalece přesáhl a dokument výmluvně ukáže, jak důležitý byl basilejský rodák pro sport jako takový.
Všichni tušíme, že Federer je fenomén, ale naplno to vynikne ve chvíli, kdy kvůli jeho loučení dorazí legendární šéfka Vogue Anna Wintour, nebo když na jeho posledním zápasu slzí fanynky z daleké Keni a prosí, ať ještě tenisový důchod odloží. Málokdo měl, má a bude mít takový zásah.
Federerovo loučení je navíc filmařsky vděčný materiál, protože mělo spád: nejprve přišlo oznámení na sociálních sítích pro veřejnost, pak přípravy na finální čtyřhru, kterou měl odehrát s celoživotním rivalem a zároveň dobrým kamarádem Rafaelem Nadalem, a nakonec rozlučkový zápas samotný.
Proto vám 88 minut uteče jako nic: je to svěže odvyprávěná vzpomínka a pohled za kulisy. Zároveň ale tenisové znalce takřka v ničem nepřekvapí.
Ano, Federer se snadno dojímá. Ano, nejdůležitější pro něj je rodina a mezi kolegy má výjimečné postavení jeho rival Nadal. Ano, jeho manželka ho obdivuhodně podporovala ve sportu i po narození čtyř dětí.
To není nic, co by veřejnost nevěděla – a ani nemusí jít o hardcore tenisové fanoušky. Skutečně překvapivých informací v dokumentu není mnoho, nebo jsou jen nakousnuty a nedořečeny.
A tak se zejména ždímou emoce, každou chvíli se někdo dojímá, když se venku rozprší, tak se rychle zdůrazní, že „i Alpy roní slzy“ za tenisového mistra. Až se chce člověku říct, že je těch slz až příliš mnoho: nikdo neumřel, „jen“ se končí sportovní kariéra.
Ale jak podotýká Federerův agent Tony Godsick: „Je to těžké. Sportovci umírají dvakrát.“ Pro Federera byl tenis zjevně celým životem, i proto se mu věnoval profesionálně čtyřiadvacet let a skončil až po čtyřicítce, dlouho po jeho rivalech.
Co znamená konec kariéry pro sportovce, to ukazuje tenhle dokument působivě. Ale o moc víc bohužel ne.
