Jednu z nejikoničtějších pražských budov čeká po letech trápení nová budoucnost. Získala spolumajitele, kterým je česká zdravotnická společnost BTL.
BTL společně s dosavadní majitelkou Dagmar Havlovou (švagrovou bývalého prezidenta Václava Havla, pozn. red.) založily podnik Palác PL, do něhož Havlová nemovitost vložila a kde nyní drží dvacet pět procent. Zbylých pětasedmdesát získala BTL výměnou za bezmála miliardu korun.
„Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším,“ konstatuje Dagmar Havlová v salonku tamní kavárny. Zárodek dnešního spojení přišel už v roce 1989, kdy se Havlová seznámila s Janem Vildem, který o pár let později BTL založil a dodnes stoprocentně vlastní.
„S Honzou Vildem se známe od revoluce. A máme krásnou vzpomínku na první návštěvu prince Charlese v Praze, kdy mě přidělili k princovi a Honzu k Dianě,“ vzpomíná s úsměvem Havlová.
Vild je po krátké epizodě v politice od té doby zcela pod radarem a snažit se o něm zjistit jakékoli veřejné informace se nesetkává s úspěchem. Za tři dekády však z Česka vybudoval firmu, která své přístroje pro estetickou medicínu, fyzioterapii či kardiologii vyváží do celého světa.
BTL dnes trží více než 15 miliard korun ročně a generuje ziskovost EBITDA v jednotkách miliard. I díky tomu má manévrovací prostor „dávat něco zpět společnosti“, jak celý deal glosuje její technický ředitel Tomáš Drbal, který je s Vildem od počátku podnikání a navenek mimořádně úspěšnou firmu zastupuje.
„V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit,“ popisuje Drbal pohled BTL.
„Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa,“ doplňuje Havlová.
Jeden ze symbolů pražského kulturního života získala Dagmar Havlová v devadesátých letech od svého manžela Ivana Havla. Ten na ni tehdy přepsal polovinu paláce poté, co jej s bratrem Václavem získali v restituci. O druhou polovinu pak Havlová sváděla dlouhý boj, který skončil až v roce 2016.
Záhy se však ukázalo, že v Lucerně jakožto národní kulturní památce je sebemenší oprava výrazně časově i finančně nákladná. „Po třeskutých letech začala okolo roku 2019 rekonstrukce, ale velmi brzy jsem zjistila, jak je to extrémně finančně náročné. Banka už to nechtěla dále financovat, a tak jsem pozastavila rekonstrukci a po konzultaci s rodinou jsme ve shodě začali hledat partnera,“ rekapituluje Havlová.
BTL už podobným způsobem zachránila jinou budovu: Městskou spořitelnu v Karlových Varech. Impozantní secesní dům firma během pandemie koupila a otevřela pro kulturní a umělecké účely.
Co tedy bude s Lucernou? Peníze z investice již posloužily existující úvěry, z nichž se hradila rekonstrukce vzduchotechniky velkého sálu či instalace dalšího výtahu uzpůsobeného pro vozíčkáře. Do budoucna díky BTL dojde k obnově historického zábradlí na střešních terasách, které budou sloužit ke společenským akcím, a obnově části do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.
Byť je Lucerna od samého počátku živějším organismem, žádné dramatické změny ji údajně nečekají. „Pohybujeme se v extrémně dynamickém a nestálém prostředí technologií. Lucerna budiž pro nás v BTL jakousi protiváhou, ukotvením. Nesmírně se těšíme z toho, že ji nadále povede právě Dagmar Havlová,“ uzavírá Drbal.
