Kdybyste bez jakéhokoli kontextu postavili třeba zahraničního turistu doprostřed budovy Nové Palmovky v Praze 8, asi by si myslel, že stojí v nějaké dlouho opuštěné bývalé továrně, která už jen dává vzpomenout na svoji zašlou slávu. Že jde ve skutečnosti o moderní stavbu, která se začala stavět teprve před deseti lety a která měla původně být radnicí Prahy 8, by pravděpodobně netipoval.
V obrovské budově, která je od roku 2015 pouze rozestavěným torzem, jsou teď jen prázdné lahve od alkoholu, tagy od sprejerů a spousta špíny. Zároveň je ale stavba, kterou navrhl architekt Josef Pleskot, i v lecčem působivá. Třeba pohledem skrz centrální atrium k prosklené střeše devítipatrové věže.
Naštěstí by už Nová Palmovka nemusela být prázdným torzem moc dlouho. Od plánu, že bude budova radnicí osmé městské části s velkými garážemi a supermarketem, se upustilo už před několika lety.
Po mnohaletém tápání, co s nedostavěnou budovou dál, ji převzalo hlavní město a ve spolupráci s ministerstvem financí ji nabídlo Agentuře Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Ta v Nové Palmovce bude mít své nové sídlo.
Teď bude potřeba areál přeprojektovat a dostavět. Praha už na to v dubnu vybrala firmu Porr, která zvítězila ve výběrovém řízení. I když se aktuálně řeší odvolání neúspěšného kandidáta, věří zástupci města, že by dostavění Nové Palmovky mohlo postupovat rychle, a to i kvůli tomu, že EUSPA na nové sídlo spěchá. I kvůli rychlosti se vybrala metoda design & build, kdy dodavatel vytvoří projekt a stavbu sám provede.
„Administrativní část se dá dokončit téměř podle toho původního projektu. Část, ve které měly být garáže a supermarket, se musí přeprojektovat,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček a dodává, že zvenku by měl dům vypadat skoro stejně, jako byl původní návrh architekta Pleskota. Ten by měl projekční práce také konzultovat.
Od podpisu smlouvy s dodavatelem pak bude mít firma 660 dnů na realizaci. Podle Hlaváčka by se mohlo začít stavět už v létě. Dostavba by měla město vyjít na zhruba 2,6 miliardy a kosmická agentura bude v budově následně v pronájmu.
EUSPA nyní sídlí v bývalé budově České konsolidační agentury a později ministerstva financí, která se nachází pár kroků od nábřeží Kapitána Jaroše. Právě tam je zatím centrum celého vesmírného programu Evropské unie.
Ještě do roku 2021 v budově sídlila Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která v ní měla své sídlo od roku 2012 a která zodpovídala za řízení evropského navigačního systému Galileo.
Pak se ale orgány Evropské unie usnesly, že chtějí mít všechny své vesmírné aktivity pod jednou střechou. Vznikla tak zastřešující EUSPA, která se stále rozrůstá a stávající budova jí už nestačí. Pro plánované zdvojnásobení počtu zaměstnanců zhruba na šest set je Nová Palmovka ideální.
Praha je pro evropský kosmický program zásadní. „Máme tady asi tři čtvrtiny všech zaměstnanců a spolupracovníků,“ popisoval v rozhovoru pro Forbes před třemi lety výkonný ředitel agentury Rodrigo da Costa.
Kromě zmiňovaného Galilea, který má poskytnout přesnější a nezávislou alternativu americkému systému GPS, a systému Copernicus, který využívá soustavy družic Sentinel k monitorování planety, se z Prahy řídí také bezpečnostní systémy agentury.
Proto jsou v sídle EUSPA bezpečnostní experti, kteří soustavě monitorují, zda jsou všechny satelity dostatečně chráněny a zda je neohrožují kyber hrozby.
„Také děláme v Praze neméně důležitou věc, a tou jsou inovace a také komunikace. To jsou věci, které směřují k jednotlivým uživatelům, byznysům, firmám, startupům, které si berou signál z vesmíru v různých sektorech ekonomiky a převádí ho do zajímavých řešení. Od zemědělství přes lesnictví, dopravu, energetiku, logistiku, letectví, drony a další obory,“ popsal da Costa.
Vzhledem k nejrůznějším technologiím a citlivým informacím bude muset být Nová Palmovka přísně zabezpečená. Veřejnost se ale do ní částečně dostane.
„Část budovy bude přístupná například pro školy, počítá se se vzdělávacím centrem, kde se studenti mohou seznámit s tím, co EUSPA dělá a jaký je její význam pro Evropu i svět,“ říká Hlaváček s tím, že v rámci veřejně přístupné části pravděpodobně vznikne i kavárna. Jinak bude ale areál obývat pouze kosmická agentura.
Podle náměstka Hlaváčka by se i díky kosmické agentuře mohla z doposud spíše zanedbané Palmovky, která je vnitřní periferií města, postupně stát moderní technologická čtvrť. A to nejen díky Nové Palmovce, ale i dalším plánům Prahy. Ta chce na okolních pozemcích, které nyní patří dopravnímu podniku a které zarůstají křovím tvořícím skrýše pro narkomany, stavět městské byty.
„Pracujeme teď na změně územního plánu a připravujeme tam výstavbu asi 1500 městských bytů, školky, školy a parku. V přízemích domů bude živý parter s obchody a službami a většinu bytů budeme pronajímat,“ popisuje Hlaváček.
Výstavba bytových domů by v ideálním případě měla navázat na dokončení Nové Palmovky. Nedaleko budoucího sídla EUSPA se navíc nachází areál Štrasburk, který před třemi lety koupil výrobce 3D tiskáren Prusa Research a ve kterém by mohlo vzniknout nové sídlo firmy.
Mnohaletý příběh Nové Palmovky se táhne už od roku 2010, kdy tehdejší vedení radnice Prahy 8 protlačilo velkolepý projekt za zhruba miliardu korun. Výstavba začala v dubnu roku 2014, jenže už v následujícím roce stavební práce ustaly.
Na základě auditu, který nechalo zpracovat nové vedení radnice a který odhalil problémy kolem vlastnictví budovy, totiž přestala městská část platit stavební firmě Metrostav za práci.
Po vleklých sporech nakonec zastupitelstvo městské části schválilo převod pozemků na hlavní město a budoucnost Nové Palmovky začala řešit Praha. Nejprve bylo v plánu přestavět ji na nové sídlo záchranky, pak byl dlouhou dobu ve hře přesun sídla magistrátu, který se ale nakonec bude stěhovat do budovy na Václavském náměstí, kterou prodávala Komerční banka.
