V roce 2023 byla za kolekci koktejlových pohárků nominována na ceny Czech Grand Design. Veřejnost ale nejvíce zaujala barevnými urnami. Představujeme studentku pražské UMPRUM Grétu Kušnírovou, o které toho jistě ještě hodně uslyšíme.
Kolekce Pochmurny sestává ze tří tvarů uren, do kterých lze uložit jak popel zesnulého, tak celou úřední urnu. Impulzem pro vytvoření série uren byl jejich současný stav na trhu.
„Nabídka krematorií je z mého pohledu neestetická, až přímo nedůstojná. Proto jsem se rozhodla zvolit jinou než pochmurnou a depresivní perspektivu. Myslím si, že kremační urny mohou být radostnou vzpomínkou na naše blízké,“ myslí si začínající designérka.
Při rešerši narazila na nádherné urny pravěkých kultur, které pro ni byly velkou inspirací. Proto se rozhodla vytvořit takovou kremační urnu, která může být také osobitým objektem v interiéru.
„Ohlasy jsou různorodé, ale většinou pozitivní. Nicméně skutečně platí: Sto lidí, sto chutí. Pro někoho to je urna, ve které by si uměli představit být pohřbeni, jiným připadá příliš neortodoxní a chtěli by něco tradičnějšího,“ dodává.
Ceny jednotlivých kusů se pohybují v rozmezí od 30 do 44 tisíc korun a vyrábí je na zakázku přímo na míru zákazníkovi.
Kolekce uren byla jejím prvním veřejně dostupným projektem. Kromě nich se dnes Gréta Kušnírová zabývá také tvorbou unikátních váz s vulkanickými a crawling glazurami.
Strukturální dekor, který vzniká těmito glazurami, je neopakovatelný, každá váza je originálem, a lze je proto také objednat na zakázku.
„Vázy odlévám z forem, přičemž výroba formy je zdlouhavější záležitost, která vyžaduje zhruba týden práce. Když je hotová, jde to pak už poměrně rychle. Nad jednou vázou strávím asi čtyři hodiny,“ popisuje. Jejich cena se pohybuje od 3900 do 8900 korun.
Veřejně se začala prezentovat zhruba před dvěma lety, a to především na Instagramu. „Později jsem si vytvořila web a do toho přišly první výstavy. Zatím bych to nenazývala značkou, myslím si, že to je běh na dlouhou trať a toto je zatím jen takové jemné rozběhnutí,“ vysvětluje skromně.
Protože se stále věnuje studiu a školním projektům, značka pro ni momentálně není prioritou číslo jedna. Od začátku ale klade důraz na kvalitní fotografie a celkovou prezentaci své tvorby, do které už investovala pár desítek tisíc.
Jako studentka ateliéru Keramiky a porcelánu u Milana Pekaře a Terezy Slukové na pražské UMPRUM se učí kromě jiného i business skills. Umět nacenit svou práci proto pro ni není problém.
„Roli hraje i fakt, že když má člověk rozsáhlé portfolio, umí díla navzájem porovnat a odvíjet od nich i cenu. A snažím se držet rady mého vedoucího ateliéru Milana Pekaře, že mám svou práci nacenit tak, aby mě to bavilo i v budoucnu a ve velkém množství,“ říká.
Až se ale její tvorba rozběhne, je připravena mít po ruce i odborníka v oblasti byznysu.
K designu a volnému umění přistupuje hravě, snaží se narušit jisté zažité představy o předmětech, které nás obklopují. Ráda je zbavuje sterilnosti, přísnosti a fádnosti skrze nedokonalé povrchy, pestré barvy a veselé formy.
Před pražskou UMPRUM strávila rok na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Keramika tam na ni byla příliš sterilní a většinou užitková, což bylo velmi skličující.
„Teprve ve druhém ročníku na umprumce, když jsem vytvořila sérii uren, jsem cítila, že jsem to skutečně já. Neprahla jsem po odlišnosti, jen jsem se hledala a chtěla být sama sebou,“ vzpomíná.
A právě takový postoj se vyplatil. Nejvíce se nyní prodávají koktejlové skleničky Chin-chin! a vázy Glazeruption, které mají již desítky majitelů. „U uren je pochopitelně zájem omezenější, jelikož se jedná o specifický typ díla. Na druhé straně se objevují na různých výstavách a díky nim se můžu prezentovat i v zahraničí, například v Bruselu nebo Aténách,“ říká.
„Myslím si, že mám štěstí na zákazníky a lidi, kterými se obklopuji. Oni značku takříkajíc budují za mě. Je to taková řetězovka, mnohdy se mi lidé ozvou na základě doporučení. Také si myslím, že k tomu přispěly výstavy či jiné prezentace děl, kde jsem mohla lidem přiblížit tvůrčí proces či příběh, který za projektem stojí.“
Zákazníci se designérce ozývají nejčastěji přes Instagram nebo webové stránky. „Při takovém prodeji může být pro člověka komfortnější, že se nemusí rozhodovat v krátké době a umělce může poznat přes příspěvky na sociálních sítích trochu blíže,“ myslí si Kušnírová.
Její díla jsou v prodeji ale i v kamenných showroomech. V Praze je to například obchod Artiséme, kde mohou zákazníci koupit koktejlové sklenice Chin-chin!, vázy Glazeruption zase v GaP Znojmo.
Urny putují po výstavách a momentálně jsou k vidění v Moravské galerii v Brně na výstavě Made by Fire. Stále se snaží mít alespoň některé z produktů skladem, hlavně před Vánocemi a během léta.
Kromě toho, že při offline prodeji si zákazníci mohou produkty osahat a prohlédnout, vidí autorka výhodu i v tom, že se dá instalace produktů v obchodě pojmout výstavně a vytvořit z nich něco jako malou galerii. V budoucnu by proto určitě chtěla mít vlastní showroom.
Momentálně vymýšlí novou barevnou paletu pro vázy Glazeruption a také začíná pracovat na novém projektu – pojízdném vozíku na palačinky. A rovněž sní o tom, že by ráda prorazila v zahraničí.