V případě výskytu onemocnění covid-19 ve škole nařizuje místně příslušná krajská hygienická stanice (KHS) stanoveným lidem izolaci a karanténu. Věta z nařízení ministerstva zdravotnictví, která zjednodušeně říká, že pravidla v jednotlivých školách závisí na rozhodnutí hygienika. A ta se mohou napříč kraji lišit.
"Ministerstvo školství bude požadovat, aby se nastavila jasná kritéria, aby se školy mohly před začátkem školního roku připravit a věděly, co je čeká,“ informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO).
"Ta situace může být opravdu odlišná. Budete mít velkou školu, kde se děti budou třeba míchat na jazyky. Pak zas můžete mít malotřídku. To posouzení je vždy na místně příslušné krajské hygieně,“ vysvětlila hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Opoziční strany nechápou, že nevznikl jasný manuál, který by podmínky pro fungování škol jasně stanovil. "Nic nebránilo tomu, aby třeba už na začátku prázdnin byl hotový nějaký manuál, který by popisoval nějaké stupně omezení ve školách, které by nastaly při různých silách té epidemie,“ tvrdí senátor Mikuláš Bek (PIRSTAN).
Jiní se zase domnívají, že současná pravidla pro nový školní rok v praxi nemohou fungovat. "Nedá se dodržet to, aby byly jenom homogenní skupiny. To bude hrozně narušovat výuku,“ myslí si poslanec Martin Baxa (SPOLU).
Některé strany jsou pro to, aby děti v září do školních lavic usedly standardně. Stresu s covidem si prý totiž užily až dost. "Plán, který prosazuje SPD, je, aby se děti vrátily do škol bez omezení, bez podmínek, bez povinného testování,“ informoval předseda SPD Tomio Okamura.
"Určitě bych neorganizoval nějaké stmelovací výlety, ale začal bych normální výuku. Rozhodně bych nešel cestou, že ty školy budeme plošně zavírat,“ přidal se stranický expert v oblasti zdravotnictví Stanislav Mackovík (KSČM).
Aby se školy nemusely plošně zavírat, si přeje i ministerstvo zdravotnictví. Pro to by totiž musel platit nouzový stav.
