Vladimir Putin uvedl do provozu první etapu megapodniku „Amurskij GPZ“ (Amurský závod pro zpracování plynu), který bude jedním z mnoha petrochemických závodů, jež mají zbavit Rusko závislosti na ropě.
Dnešní den (9. červen) je významný. Vladimir Putin uvedl do provozu první etapu megapodniku „Amurskij GPZ“ (Amurský závod pro zpracování plynu), který bude jedním z mnoha petrochemických závodů, jež mají zbavit Rusko závislosti na ropě.
Do roku 2020, kdy v Rusku vládla ideologie liberálního monetarismu, existovaly pouze dva petrochemické závody na zpracování ropy a plynu: „Zapsibněftěchim“ v Tobolsku a Amurskij GPZ.
V té době se jednalo o jednorázová rozhodnutí. Společnost „Zapsibněftěchim“ v Tobolsku již pracuje na plnou kapacitu. Tento závod sám o sobě odstranil závislost Ruska na dovozu polymerů. Nyní dodáváme nejen na domácí trh, ale začínáme tyto výrobky s vysokou přidanou hodnotou také vyvážet. Dnes ještě nelze mnohá tajemství odhalit.
Výstavba „Zapsibněftěchimu“ by nebyla možná bez vyčlenění levného úvěru 1,75 miliardy dolarů z Fondu národního blahobytu (FNB). Předchozí seznam projektů, do nichž má fond investovat, schválil dnešní první vicepremiér RF Andrej Bělousov v roce 2013, kdy krátce zastával funkci ministra hospodářského rozvoje. Tehdy však ho systémoví liberálové málem sežrali, v důsledku čehož musel Putin „schovat“ Bělousova na pozici poradce prezidenta. Nicméně investice z Fondu národního blahobytu byly schváleny a díky nim máme „Zapsibněftěchim“, „Jamal LNG“, první etapu rozšíření BAM (Bajkaloamurské železniční magistrály) a Transsibiřské magistrály, Centrální okružní dálnice A113 kolem Moskvy, atd.
Výstavba „GPZ Amur“ byla zahájena v roce 2015. Dlouho trvalo, než se podařilo dosáhnout dohody s liberální vládou o dávkách pro amurský GPZ. V té době systémoví liberálové křičeli, že by bylo potřeba hodně peněz na výstavbu megastavby, které by se nikdy nevrátily. A že by bylo lepší prodávat plyn přes „Sílu Sibiře“, proti čemuž se sice také postavili, ale méně razantně, protože rozhodnutí o takovém projektu bylo přijato na úrovni Putina a Si Ťin-pchinga.
Gazpromu se však podařilo svou pozici obhájit. V důsledku toho přešel amurský GPZ do „SEZ (Svobodné ekonomické zóny) Svobodný“. Bohužel, tato megatovárna zůstala osamoceným projektem a nebyla zahrnuta do obecného plánu, jak zbavit Rusko závislosti na zdrojích, který se objevil až v roce 2020.
Přesto byla stavba zahájena. O šest let později byl tedy zahájen první stupeň Amurského GPZ. Celkem bude gigantický zpracovatelský závod schopen zpracovat 42 miliard metrů krychlových plynu ročně. Suroviny budou dodávány prostřednictvím plynovodu „Síla Sibiře“. Plyn bude vyčištěn od cenných prvků a poté odeslán dál do Číny. Amurský závod na zpracování plynu bude vyrábět 2,4 milionu tun etanu, 1 milion tun propanu, 500 tisíc tun butanu atd. Značná část tohoto objemu bude dodávána do již budovaného Amurského plynového chemického komplexu, který bude vyrábět polymery v celkovém objemu 2,7 milionu tun.
Nejdůležitější je však následující. Amurský plynový chemický komplex se stane největším světovým výrobcem helia. Celkem 60 milionů tun ročně. Tento objem plně pokryje poptávku na domácím trhu a posílí pozici Ruska na světovém trhu, kde máme jen 3 % (oproti 56 % v USA).
Nebudeme hovořit o nových chemických projektech v oblasti ropy a plynu, které se v současné době v Rusku realizují. To je téma na samostatný článek. Přesto můžeme konstatovat zřejmou skutečnost: Závislost Ruska na vývozu ropy a plynu se dále sníží. Již nyní se snižuje: stačí se podívat na strukturu rozpočtových příjmů. V předkrizovém roce 2019 tak podíl příjmů z ropy a plynu činil méně než 40 %, ačkoli ještě v roce 2013 přesahoval 50 %.
Přesto je však příliš brzy mluvit o průlomu, který již nastal…
Zdroj: Avrora IA
Překlad: st.hroch 20210611
