Dnešní mobilní hry si těmi, jež jsou určeny speciálně pro počítače a herní konzole, příliš nezadají. Jasně, pokud člověk v rámci své oblíbené kratochvíle dává přednost renomovaným závodním titulům nebo sofistikovaným leteckým simulátorům, k nimž jsou zapotřebí volant, pedály, joystick a podobné příslušenství, pak se bez našlapaného počítače zkrátka neobejde. Takto náročných hráčů je však v porovnání s těmi běžnými přeci jen o dost méně. A vývoj trhu to jasně dokládá.
Z údajů německé internetové platformy Statista a poradenské společnosti Newtoo totiž vyplývá, že jsou to právě chytré telefony, které v uplynulém roce vygenerovaly vývojářům celosvětově největší příjmy z prodeje videoher. Konkrétně se jednalo o 74,9 miliardy dolaru, tedy nějakých 1,58 bilionu korun. To představuje tržní podíl 43 procent.
Herní konzole typu PlayStation, Xbox a další, respektive tituly, jež se dají hrát právě na nich, skončily s celkovými 51,2 miliardami dolarů, a tedy 29procentním podílem, až jako druhé. Následovaly PC hry, které vydělaly 34,2 miliardy, hry na tablet (11,4 miliardy) a hry hrané sice na počítači, avšak v rámci internetového prohlížeče. Ty vývojářům přinesly 3,2 miliardy dolarů.
Miliardář Karel Janeček vsadil na esport. Koupil podíl v profesionálním českém týmu Entropiq
„Od té chvíle, co jsou chytré telefony schopny utáhnout technicky náročné hry, jsou zároveň i nejlukrativnějším zdrojem příjmů v rámci celého videoherního průmyslu,“ potvrdil italskému webu 123scommesse analytik Rex Pascual.
Dle aktuálního výhledu na letošní rok se dá předpokládat, že mobily budou videoherní průmysl, který díky pandemii zažil nebývalý boom, táhnout i nadále. „Očekáváme, že stále pokročilejší a technologicky vyspělejší chytré telefony budou, o to větší podíl na globálním herním trhu zastanou,“ dodává Pascual.
Konkrétně by letos herním vývojářům mohly zaručit dodatečných 4,1 miliardy dolarů (přibližně 86,3 miliardy korun), čímž by se jejich tržby navýšily o slušných 5,5 procenta. To je v hrubém kontrastu s ostatními herními platformami, které nejspíš čeká další „ústup ze slávy“.
Herní konzole zajistí tvůrcům videoher příjmy ve výši 49,2 miliardy dolarů, tedy o téměř čtyři procenta nižší než loni. Také počítačové tituly budou táhnout o poznání méně, a to jak ty fyzické, respektive stažené, tak i hry hrané přes internet. V prvním případě se bude jednat o jednoprocentní pokles, ve druhém dokonce o propad dosahující citelných 19 procent.
Jedinými platformami, které by si vedle zmíněných chytrých telefonů měly polepšit, jsou kolikrát opomíjené tablety. Ty by měly herním studiím vydělat o dvě desetiny miliardy dolarů (4,2 miliardy korun) více než vloni, předpokládá Pascual.
Že byly videohry jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak během pandemie trávit volné chvíle, dokládají i nedávno zveřejněná data mapující situaci tuzemských maloobchodníků. Čeští prodejci zabývající se právě tímto volnočasovým segmentem vloni utržili celé tři miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená, že si polepšili o masivních 34 procent.
O něco menší nárůst zaznamenali jejich němečtí kolegové – ti v porovnání s rokem 2019 vydělali „jen“ o 32 procent více. I to nicméně Německu stačilo k tomu, aby se s celkovými 8,5 miliardy eur (bezmála tři čtvrtě bilionu korun) utracenými za hry, herní konzole a další nezbytné doplňky stalo v daném ohledu největším trhem v Evropě a pátým na světě. Lepší bilancí se mohou pyšnit už jen tradiční „herní bašty“ jako Spojené státy americké, Japonsko, Jižní Korea a Čína.
