Žena z Mělnicka dlouhé roky bojuje proti nemocnici v Neratovicích, kde v roce 2012 rodila. Porod ale neproběhl podle jejích představ, personál podle ní zasáhl do jejích osobnostních práv.
"Neumožnil porodit přirozeně ve zvolené poloze, ale držel ji násilím v poloze na zádech a provedl jí proti její vůli nástřih hráze, bez dotepání přestřihl pupeční šňůru, odmítl rodičce na její přání vydat placentu a propustit ji domů," okomentovala případ Liga lidských práv před dvěma lety, kdy Okresní soud v Mělníku zamítl žalobu.
Zacházení při porodu mělo ženě dle jejích slov způsobit trauma, s rozhodnutím okresního soudu se proto nesmířila. Obrátila se na Krajský soud v Praze a následně na Nejvyšší soud a když neuspěla ani u něj, případ se dostal k Ústavnímu soudu. I ten se ale postavil za neratovickou nemocnici.
K porušení základních práv u rodičky nedošlo, stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka. Právo na nedotknutelnost osoby podle něj není právem absolutním, lze do něj zasáhnout, pokud je ohrožený život či zdraví dítěte, jak tomu v tomto případě bylo.
Ústavní soud zároveň dodal, že soudům nepřísluší hodnotit požadavek matek na vydání placenty, i toto přání má ale své meze. "Situace je odlišná, jsou-li dány závažné důvody, pro které je vydání placenty zdravotnickým zařízením nepřípustné, neboť je v rozporu s veřejným zájmem na ochraně zdraví," uvádí soud.
To byl podle něj právě případ rodičky z Mělnicka, které v důsledku uplynutí delší doby od odtoku plodové vody akutně hrozila infekce. Zánětlivé hodnoty u ní byly zvýšené, proto se lékaři rozhodli podat antibiotika.
"S ohledem na zjištěné výsledky tak nebylo možno vyloučit závěr o patologickém stavu placenty, a její nevydání proto nepředstavovalo zásah do základních práv stěžovatelky," vysvětluje Ústavní soud.
Na odškodné ve výši 500 tisíc korun, které žena požadovala po neratovické nemocnici, tak podle soudu nárok nemá. Dal za pravdu obecným soudům, které už dříve rozhodly, že zdravotníci v tomto případě jednali lege artis (podle pravidel, pozn. red.).
