Dá se říct, že téměř celá střední Evropa již překonala vrcholnou fázi druhé vlny pandemie koronaviru. Na konci října Česká republika dosahovala denních přírůstků i přes 15 tisíc a v poměru na počet obyvatel patřila mezi nejzasaženější státy na světě.
Přestože v sousedních státech nebyla situace zdaleka tak vážná jako u nás, i u nich na konci října epidemie nabírala na síle a byly tak nuceny zpřísňovat opatření. Podívejte se na to, jak si jednotlivé země aktuálně vedou.
Křivka znázorňující vývoj nákazy v České republice během druhé vlny epidemie:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Nov2020/2457053.jpg?d41d
Německo
V Německu se epidemiologická situace na rozdíl od zbytku střední Evropy nevyvíjí příliš příznivě. Na konci října měl stát s 80 miliony obyvatel nižší denní přírůstky než Česká republika. V listopadu ale čísla klesat nepřestala, naopak křivka na grafu přesáhla hranici 20 tisíc. V pátek 20. listopadu dosáhla rekordní hodnoty přes 23 tisíc.
V sobotu 21. listopadu německé laboratoře potvrdily přes 15 700 případů, uvedl Institut Roberta Kocha, který poskytuje oficiální statistiky. Víkendové nárůsty přitom stejně jako v České republice bývají nižší než během pracovních dní. Celkem se v zemi nakazilo přes 918 tisíc lidí.
Graf Institutu Roberta Kocha má bohužel velké odchylky, data jsou do něj zanášená se zpožděním a neodpovídají oficiálním statistikám. Pro ilustraci vývoje epidemie v Německu redakce TN.cz proto využila raději grafu od webu Worldometers, který ale pracuje s trochu odlišnými čísly.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Nov2020/2457059.jpg?d41d
Co se týče testování, Německo má poměrně tvrdá pravidla. Vláda vytvořila národní strategii pro podzim a zimu 2020, která stanovuje, že na testy mají chodit jen lidé, kteří je opravdu potřebují. Výrazně doporučuje všem, kteří nemají příznaky, nejsou v rizikové skupině či nepřišli do kontaktu s nakaženým člověkem, aby se preventivně testovat nenechávali.
Pokud mají lidé mírné příznaky nachlazení, mají zůstat v karanténě po dobu pěti dní a další dva dny poté, co jim skončí příznaky nemoci. "Testování bez příčiny vede k falešnému pocitu bezpečí," uvádí německé ministerstvo zdravotnictví.
Na testy, které hradí zdravotní pojišťovny, tak může jít jen člověk, který splňuje kritéria stavovená ministerstvem. Kromě rizikových skupin či kontaktu s pacientem s covidem, tam patří například návrat z rizikových zemí či práce ve zdravotnictví a sociálních službách.
Němci mohou stejně jako Češi využít i soukromých laboratoří jakožto samoplátci. Jejich cena se různí, dají se sehnat testy do 120 eur (zhruba tři tisíce korun), ale některé laboratoře si za ně účtují i 160 eur (zhruba 4200 korun).
Rakousko
Rakousko se s koronavirem vypořádává relativně dobře. V zemi, kde žije téměř 9 milionů obyvatel, doposud onemocnělo přes 246 tisíc lidí, což je téměř o polovinu méně než v České republice. V sobotu tam laboratoře odhalily 4 460 nakažených.
Přestože Rakousko v posledních dnech zaznamenává pokles, epidemie se tam vyvíjela trochu odlišně než v České republice. Na konci října hodnoty nedosahovaly vrcholu, v tomto období teprve začaly výrazně růst. Nejvyššího denního nárůstu země dosáhla 11. listopadu, kdy bylo potvrzeno přes 9 tisíc případů.
Vývoj epidemie v Rakousku:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Nov2020/2457065.jpg?d41d
K testování má Rakousko odlišný přístup než Německo. Včasná diagnóza u všech lidí, kteří mají podezření na covid, je podle něj zásadní. Pokud mají tedy příznaky podobající se covidu, vyzývá je vláda k testům, které jsou hrazené ze systému veřejného zdravotnictví.
Pro samoplátce jsou ceny příznivější než v Německu. Ty nejlevnější stojí 45 eur (1185 korun), v řadě soukromých laboratoří jsou ale i dvakrát či třikrát dražší.
Polsko
V Polsku se nakazilo už přes 861 tisíc lidí. Vrcholu dosáhlo 7. listopadu, kdy laboratoře odhalily téměř 28 tisíc nakažených. Od té doby čísla stále klesají, i když pozvolna. V sobotu přibylo přes 18 tisíc případů.
Vývoj epidemie v Polsku:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Nov2020/2457068.jpg?d41d
I Poláci chodí na testy zdarma, respektive jim je hradí zdravotní pojišťovny. Stejně jako v Německu a Rakousku o tom rozhoduje lékař při podezření na onemocnění. Testy podstupují automaticky také klienti, kteří nastupují do domova s pečovatelskou službou.
Co se samoplátců týče, test na protilátky se dá sehnat už od 120 zlotých (cca 700 korun). Za PCR testy se v soukromých laboratořích platí od 250 do 450 zlotých (cca 1500 až 2700 korun).
Slovensko
Slováci jsou už od začátku v boji s koronavirem poměrně dost úspěšní. Vrcholu epidemie dosáhli na konci října, kdy laboratoře odhalily přes 3 tisíce případů. Od té doby křivka klesá. V sobotu jim přibylo 984 případů.
Vývoj epidemie na Slovensku:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Nov2020/2457069.jpg?d41d
Slovensko zaujalo k testování opačný přístup než Německo, které preventivní testy svým obyvatelům nedoporučuje. V minulých týdnech tam proběhlo celoplošné testování - v rámci největší logistické akce v historii země se mohl každý nechat dobrovolně otestovat, a to zdarma. Bez ohledu na příznaky či rizikové kontakty.
Systém testování je tam podobný jako ve všech okolních zemích. Na testy lidi posílá při podezření na covid-19 lékař či Regionální úřad veřejného zdravotnictví a platí je pojišťovny. Bez indikace lékaře, například pokud chce člověk vycestovat do zahraničí, může člověk podstoupit test jako samopláce. Ceny se pohybují od 70 eur (cca 1800 korun) za PCR test a od 30 eur (cca 790 korun) za test na protilátky.
