V těchto dnech začíná platit nový evropský rámec pro prověřování zahraničních investic do citlivých sektorů, jako jsou výroba zbraní či podniky klíčové pro fungování státu. V Česku má podmínky pro takové investice dále upravit připravovaný zákon.
Jedním z důležitých faktorů, které je nutné brát v potaz při plánování některých zahraničních investic do bezpečnostně citlivých sektorů, je jejich možný dopad na bezpečnost či veřejný a vnitřní pořádek státu, v němž ke kapitálovému vstupu dochází. I když je naprostá většina zahraničních investorů vedena čistě obchodními zájmy, existuje nezanedbatelné riziko, že akvizice může být vedena i jinými motivy, než je dosahování ekonomického zisku.
Rizikový zahraniční investor, který má často úzké vazby na vládu cizího státu a její bezpečnostní složky, tak může odcizit klíčová data, duševní vlastnictví, či – pokud získá kontrolu nad firmou patřící do kritické infrastruktury – ohrozit řádné fungování celého státu.
Účinnou obranu vůči těmto rizikům prezentuje mechanismus, jenž státu umožní prověřit, zda vybrané investice představují bezpečnostní hrozbu, nebo nikoli. Nastavení systému však nesmí zbytečně zatěžovat nerizikové investory a musí zachovat otevřené investiční prostředí. Takzvané prověřovací mechanismy jsou běžnou součástí právního řádu většiny vyspělých ekonomik, v poslední době pak dochází často k jejich posilování, nebo zavádění tam, kde doposud zřízeny nebyly.
Každý z těchto systémů je unikátní, a to i v konkrétním výběru sektorů, které je nutné před rizikovými investicemi bránit. Obecně se však dá říci, že mezi nejčastěji prověřované sektory patří výroba vojenského materiálu a zboží dvojího využití, kritická infrastruktura, média, ale i bezpečnostně relevantní využití moderních technologií (jako například umělá inteligence, nano- a bio-technologie, pokročilá robotika, letecké a vesmírné technologie).
Některé státy vyžadují, aby byla investice prověřena ještě před uskutečněním, další země se spokojí s možností zpětného prověření, jiné pak používají kombinaci obou přístupů. Další proměnnou je minimální hranice podílu na hlasovacích právech, od které může být prověřování zahájeno, většinou v rozmezí od nuly do 25 procent.
Prověření investice může mít trojí výsledek: schválení, schválení s tím, že investor bude muset plnit jisté podmínky, či její zamítnutí. Může se také stát, že během prověřovacího procesu investor od investice ustoupí, pokud zjistí, že se pro něj prověřování nevyvíjí dobře. Naprostá většina investic však projde prověřením bez problémů.
Rizikový investor však nemusí mít zájem pouze o jednu konkrétní firmu či technologii, ale o celý výrobní a dodavatelský řetězec. Proto 11. října 2020 na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 452/2019 začal fungovat evropský rámec o prověřování investic, který umožní výměnu informací a zavádí také formální spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a Evropskou komisí (EK).
Samotné prověřování investic zůstane v pravomoci členských států, Evropská komise bude plnit koordinační roli. Pouze v případě akvizic firem financovaných z projektů evropského zájmu bude mít Komise silnější pozici. Jedná se zejména o programy Galileo, Copernicus, Horizont 2020, Transevropské dopravní sítě (Ten-T), Transevropské energetické sítě (Ten-E), Transevropské telekomunikační sítě, Evropský program rozvoje obranného průmyslu, Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), GOVSATCOM, ITER a Přípravná akce v oblasti obranného výzkumu a vývoje (PADR).
Pokud by v těchto případech označila Evropská komise akvizici dané firmy za rizikovou, musí členský stát, na jehož území k ní má dojít, její stanovisko náležitě zohlednit.
Možná rizika spojená se zahraničními investicemi do bezpečnostně citlivých sektorů ekonomiky si uvědomuje i český stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto předložilo vládní návrh zákona, kterým se zřizuje národní prověřovací mechanismus.
Míří na investory, jejichž konečný vlastník pochází ze země mimo EU a který chce získat více než desetiprocentní podíl v cílové firmě. Pokud tato firma podniká v oblasti výroby vojenského materiálu, vybraného zboží dvojího užití, či patří do kritické informační infrastruktury, bude muset investor požádat o souhlas s kapitálovým vstupem ještě před jeho uskutečněním.
| Jak funguje prověřování ve světě? |
| Některé státy prověřují zahraniční investice z bezpečnostních důvodů již delší dobu. Naprostá většina z nich je však povolena. Například Kanada zavedla prověřovací mechanismus v roce 2009. Od té doby prověřila už pět tisíc transakcí. Problematických investic, tedy povolených s podmínkami či zakázaných, byla jen padesátka. Spojené státy americké prověřují zhruba 300 transakcí ročně. Nepovolení investice je však naprosto ojedinělé. |
Ostatní investice bude možné ze strany státu prověřit, povinnému povolení však podléhat nebudou. Aby i v tomto případě měl investor jistotu, že jeho investice je z hlediska bezpečnosti neriziková, může ministerstvo požádat o časově a administrativně nenáročnou konzultaci. Ve všech prověřovaných případech bude o zákazu či podmínečném povolení investice rozhodovat vláda.
Již obecným povědomím, že Česká republika disponuje účinnými nástroji na odvrácení bezpečnostních rizik spojených s investicemi, dojde k posílení bezpečnosti tuzemského investičního prostředí. Jde o faktor, kterému zahraniční investoři přikládají čím dál větší váhu, a to zejména v oblasti výzkumu, vývoje a výroby moderních technologických řešení.
Modelová situace I.: Česká firma či investor se může setkat s požadavkem na prověření investice, pokud se rozhodne investovat do firmy v zahraničí, která podniká v oblastech, jež mohou mít dopad na národní bezpečnost či veřejný pořádek. Může se jednat například o investici do energetiky, telekomunikací, výroby zdravotnického vybavení či médií. Pro úspěšné a rychlé dokončení investice je nutné, aby si český investor předem zjistil, jaké jsou jeho povinnosti v případě takové investice.
Dobrým zdrojem informací o situaci v zemi, kde se cílová firma nachází, jsou v tomto ohledu zahraniční kanceláře agentury CzechTrade, ministerstvo průmyslu a obchodu nebo specializované právnické a konzultační společnosti. Povinnost prověření se v některých případech může týkat i investic v rámci EU. Je nutno mít na paměti, že pečlivě bývají prověřováni investoři s úzkou vazbou na vládu cizího státu a její bezpečnostní složky, nebo ti, u kterých nelze jasně určit konečného vlastníka.
Modelová situace II.: Česká firma se může setkat s národním prověřovacím mechanismem (poté, co příslušný zákon vstoupí v platnost) v případě, že uvažuje o vstupu zahraničního investora. Zejména pak tehdy, když česká firma podniká v bezpečnostně citlivých oborech. Odpovědný a spolehlivý zahraniční kapitálový partner může českým firmám pomoci v jejich růstu a také expanzi na další trhy. Naopak rizikový investor může jejich vyhlídky do budoucna významně ohrozit a natrvalo poškodit dobrou reputaci, která je v sektoru bezpečnostních technologií nezbytná. Prověřením zahraničního investora domácí firma získá jistotu, že jí žádné bezpečnostní riziko nehrozí.
Záruka, že v jejich vlastnické struktuře nefiguruje rizikový investor, pak může českým firmám usnadnit přístup na trhy zemí, které přikládají velkou váhu integritě dodavatelských řetězců v bezpečnostní oblasti, jakou jsou například Spojené státy americké. Nejedná se pouze o výrobce vojenského materiálu, ale i startupy či malé firmy, jež vyvíjejí unikátní řešení v oblasti bezpečnosti za pomoci nových a nastupujících technologií.
Autor pracuje v Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
PDF verze říjnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
