Česko si připomíná výročí atentátu na Heydricha

27. 5. 2020  PrvníZprávy
78 let uplyne dnes od chvíle, kdy na vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem zaútočili českoslovenští parašutisté.


Atentát na nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava se zdařil, Heydrich na následky zranění zemřel 4. června 1942.

Myšlenka atentátu se zrodila na podzim roku 1941 v Londýně a předběžně se i vybral termín, původně se měl uskutečnit na výročí vzniku republiky, 28. října. Úkol s názvem operace Anthropoid měli provést dva vybraní vojáci československé zahraniční armády - Jozef Gabčík a Karel Svoboda. Oba začali s intenzivním výcvikem, který se ale Svobodovi stal osudným. Zranil se a musel ho nahradit Jan Kubiš.

Další komplikace přišla při odletu parašutistů do protektorátu. Několikrát se musel odložit kvůli nedostatku letadel. Nakonec letadlo s výsadkáři vzlétlo 28. prosince 1941 z anglického letiště Tangmere Halifax. Let trval deset hodin, nad protektorátem byly husté mraky a sněžilo. Členové skupiny Anthropoid seskočili u obce Nehvizdy blízko Prahy, ačkoli měli být původně vysazeni u Plzně. Po počátečních problémech se jim podařilo navázat kontakt s příslušníky domácího odboje, nejvíce jim pomohla sokolská organizace.

Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, třetí nejmocnější muž 3. říše.

Atentát

Při hledání místa, kde by se mohl atentát nejlépe provést, padla volba na silnici pod Vychovatelnou v Praze-Libni. Protektor tudy téměř každý den projížděl ze svého sídla v Panenských Břežanech do úřadu. V ostré zatáčce nedaleko nemocnice Na Bulovce musel jeho vůz zpomalit a stal se snadným terčem. Parašutisté na něj 27. května krátce po desáté hodině čekali.

Ve chvíli, kdy se mercedes v zatáčce objevil, vběhl Gabčík do dráhy jeho jízdy a chtěl použít k likvidaci Heydricha samopal, ovšem ze zbraně žádná rána nevyšla. Na situaci bleskově zareagoval Kubiš a hodil na vůz granát. Ten dopadl na stupátko a explodoval, úlomky Heydricha vážně zranily. Exploze byla tak silná, že vyrazila okna i právě projíždějící tramvaji.

Protektor byl převezen do nemocnice na Bulovce, kde mu lékaři diagnostikovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Do Prahy byl narychlo povolaný Hitlerův osobní lékař, který Heydricha operoval. Začátkem června zasáhla protektorův organismus infekce a ta se mu stala osudnou. Heydrich zemřel v půl páté ráno 4. června.

Stanné právo

Atentát nezůstal bez následků. Okamžitě bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Vůdce třetí říše Adolf Hitler dokonce chtěl nechat popravit deset tisíc nejvýznamnějších Čechů, a ztrestat tak zem za smrt třetího muže nacistického Německa. Od tohoto kroku Hitlera podle historiků zvrátila až potřeba klidu v protektorátu, který byl kvůli svému zbrojnímu průmyslu pro Německo nesmírně důležitý. Trest tak dopadl na obce Ležáky a Lidice. Byly vypálené a srovnané se zemí, muži postříleni a ženy s dětmi převezené do koncentračních táborů.

Parašutisté, kteří provedli atentát, a další výsadkáři se skrývali přes tři týdny. Nejprve byli v rodinách příslušníků domácího odboje, potom se ukrývali v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Nakonec je zradil jeden z nich, a to Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za dobu stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.