Jeden z výrazných představitelů mimořádně silné a výrazné básnické generace tak zvaných pětatřicátníků (Jaroslav Čejka, Michal Černík, Karel Sýs, Petr Cincibuch, Jaromír Pelc, Josef Peterka, Petr Skarlant, Josef Šimon, Jiří Žáček) se narodil ve středočeských Čelákovicích v úrodné polabské rovině v době, kdy nad územím Čech a Moravy zlověstně čněl hákový kříž. Michal Černík přišel na svět posledního únorového dne přelomového válečného roku 1943 a v rodných Čelákovicích poté prožil další čtyři desítky let. S výjimkou pěti poválečných let, které se svou rodinou strávil v Praze. „Bydleli jsme v Praze Dejvicích, kousek byl Hrad a pod ním kasárna, kde jsem skrze plot vídával tanky. Proto jsem chtěl být prezidentem anebo tankistou. Prezidentem jsem jen doma při nedělním obědě, když zasedám v čele stolu, a ke zbraním všeho druhu mám vztah jako správný pacifista.“
Na konci 40. let jeho otec Josef Černík, pracující v té době v generálním štábu armády, vystoupil na protest proti začínajícím politickým procesům z KSČ a brzy se rodina stěhovala zpět do Čelákovic. Otec Černík poté vystřídal několik dělnických zaměstnání, aby mu záhy bylo znemožněno získat práci v Čelákovicích a tak musel na Kladno do dolů.
Promo článek:
Promo článek
číst dál
