Kdo koupil před deseti lety pole, ten ho dnes prodá za trojnásobek. Jednoduchá násobilka láká investory z celého Česka i zahraničí. Výsledek je ale ten, že český zemědělec už nemá na koupi vlastního pozemku peníze.
Zemědělci lamentovali už v roce 2016, kdy došlo k největšímu skoku. Meziročně se cena půdy zvýšila o čtvrtinu. Jenže bublina se pořád nafukuje. V loňském roce se ceny navýšily o dalších patnáct procent a zemědělci nevěří, že letos dosáhnou vrcholu. "Jistě že to vnímáme jako problém, je nad síly zemědělců si půdu zakoupit," uvedla mluvčí Zemědělského svazu Jana Sixtová.
Většina farmářů si tak musí půdu pronajímat. Vůbec nejvyšší ceny půdy jsou na Hané, na jihu Moravy nebo podél hranic s Rakouskem. Naopak levně mohou zemědělci nakupovat v Beskydech, Jeseníkách nebo na Vysočině.
"My jako firma jsme do té půdy dali loni čtrnáct milionů, takže zásah do rozpočtu to není malý," prozradil předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.
Místy se platí pětadvacet korun na metr čtvereční, přitom v roce 2004 stála stejná půda jen pětikorunu. Zvýšené náklady se nejspíš časem projeví i v cenách potravin.
Ti, kteří chtějí půdu prodat, by si měli dávat pozor na spekulanty - podle zemědělského svazu posílají na vesnice hromadné nabídky k odkupu za velmi nízké ceny.