Populismus patří k politice jako sůl k mořské vodě. Své o tom věděli už císaři antického Říma, když upláceli legie hromadami peněz a půdou nebo když rozdávali chléb římskému lidu a bavili jej spektakulárními masakry. Dnešní mechanismy moci staví víc na rétorických figurách. Demokratický politik si svými sliby před volbami otevírá u voličů úvěr a tváří se, že po volbách, bude-li zvolen, je připraven jej splácet. Všichni sice vědí, že sliby nejsou tvrdá měna, ale přesto na ně veřejnost slyší, zvláště v případě, když se týkají majetku a bezpečí.
