Senior se na Vranově propadl pod led a než se k němu dostali záchranáři, bylo už příliš pozdě. Lékař už tak mohl jen nešťastného bruslaře prohlásit za mrtvého.
Jak je ale možné, že led i přes několik dní trvající třeskuté mrazy nebyl dostatečně tlustý na to, aby unesl člověka? Redakce TN.cz oslovila hydrologa Jana Daňhelku z Českého hydrometeorologického ústavu.
A ten nabídl tři nejpravděpodobnější scénáře, které mohly způsobit, že se led i navzdory mrazům pod bruslařem prolomil.
První variantou je, že pod ledem vznikla vzduchová bublina. "Je třeba si uvědomit, že vodní nádrže mají přítok a odtok a tím pádem se výška hladiny hýbe, i když třeba jen o pár centimetrů," vysvětluje Daňhelka.
Je tedy možné, že v místě, kde se muž propadl, vznikla pod ledem vzduchová kapsa a led tak "neležel" přímo na vodní hladině, ale boulil se nad ní. A proto byl křehčí.
Druhou možností je, že led pokrývala sněhová pokrývka. "Řada lidí si neuvědomuje, že sníh je výborná izolace. Led pod sněhem tak tuhne mnohem pomaleji než led bez sněhu," říká hydrolog.
A třetí nejpravděpodobnější variantou je to, že byl led v místě prolomení narušený zespodu. "Na velkých vodních plochách není teplota vody všude stejná, voda není rovnoměrně promíchaná. Nedá se tak vyloučit, že byl led teplejší vodou zespodu jakoby nahlodaný," dodal Daňhelka.
Pokud tedy chcete jít bruslit na led někam do přírody, uděláte nejlépe, když půjdete na nějakou menší plochu, ideálně ne moc hlubokou. Ta totiž zamrzá snáz a do větší hloubky.
A pokud si chcete být úplně jistí, vždycky můžete led na rybníce nebo nádrži navrtat sami a změřit jeho tloušťku. Deset centimetrů je minimum, dvanáct lepší, 15 centimetrů ideál.
