Ne, ne vedení Guardianu. I když to poučení se může uplatnit, píše Carole CadwalladrStejně jako já jste nejspíš s napětím sledovali scény ze Sýrie a zejména z věznice Sendaja. Je to symbol všeho, co bylo na Asadově režimu zkorumpované, kruté a odporné. Obscénní černé místo pro nejodpornější porušování lidských práv, jaké si lze představit. A nyní se otevřely dveře a dovnitř se dostalo sluneční světlo.Videa na sociálních sítích mě uchvátila zčásti proto, že jsem v roce 2019 navštívil přednášku, která změnila můj pohled na žurnalistiku. Bylo to na konferenci v Jordánsku, kterou pořádala organizace Arabští reportéři pro investigativní žurnalistiku. A týkala se věznice Sendaja.Novináři v autoritářských zemích vědí, že režimy vám nikdy neřeknou pravdu. Stát vám bude lhát. Takže budete muset najít jiné, kreativnější způsoby, jak se dostat k faktům. Na to upozornila ve své přednášce Shourideh Molaviová z organizace Forensic Architecture, která působí na pomezí architektury, vyšetřování a lidských práv. Příběh o tom, jak se Forensic Architecture pokusila odhalit tajemství věznice Sendaja v rámci projektu zadaného Amnesty International, byl prošpikován fascinujícími případovými studiemi a od té doby ve mně zůstal.
