Na podzim 2022 začaly internet a sociální sítě zaplavovat strojové obrázky a texty pozoruhodné kvality, které začínaly být k nerozeznání od lidských výtvorů. A kouzelné sousloví „umělá inteligence“, které v každé z posledních několika dekád znamená něco jiného, nabylo nového významu.
Termín AI je dnes téměř výhradně spojován s generátory nejrůznějšího obsahu, které prodělaly ohromný technologický skok vpřed. Generativní umělá inteligence je nejpopulárnější technologií na trhu, akcie firem Microsoft nebo Alphabet díky ní dnes stojí zhruba dvojnásobek a z Nvidie, známé dříve především v herním segmentu, je třetí nejhodnotnější společnost světa.
Popularitu generativní umělé inteligence dokazuje i zájem vědy: v posledních letech prudce roste počet vědeckých publikací i patentů z výzkumné oblasti. Zpřístupnění Midjourney nebo ChatGPT široké veřejnosti bylo významným katalyzátorem, nicméně vědecký zájem o generativní AI roste už od roku 2017.
Vedl k němu pokrok v oblasti strojového učení, konkrétně v disciplíně nazývané hluboké učení, kde se najednou objevili takzvaní transformers – nikoli roboti měnící se v auta, ale modely založené na hlubokém učení schopné dávat různým částem vstupních dat různé váhy.
Jak vyplývá z dat Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), počet publikovaných patentových rodin (skupin patentů, týkajících se stejného vynálezu nebo technologie) v oblasti generativní umělé inteligence narostl ze 733 v roce 2014 na více než čtrnáct tisíc v roce 2023. Počet vědeckých publikací pak ve stejném období nakynul ještě víc: ze 116 na více než 34 tisíc.
„Lze očekávat, že v letech 2024 a 2025 dojde k podobnému zrychlení u publikací patentových rodin, protože mezi podáním a zveřejněním nových patentů je obecně osmnáctiměsíční prodleva,“ tvrdí WIPO s odkazem na svá dřívější data. Organizace napočítala celkem 54 358 skupin patentů v oblasti generativní AI, z nichž bylo ke konci roku 2023 aktivních přibližně osmdesát devět procent.
Jejich držiteli jsou hlavně čínské firmy, které ve srovnání „na kusy“ výrazně překonávají konkurenci ze zbytku světa. Nejvíce patentů drží technologický obr Tencent, za nímž v žebříčku následuje pojišťovací společnost Ping An a „čínský Google“ Baidu, provozovatel největšího vyhledávače v zemi.
Ze Spojených států mají v první dvacítce nejvíce patentů IBM, Alphabet a Microsoft a jedním zástupcem disponuje také Jižní Korea (Samsung) a Japonsko (Sony). Mezi vzdělávacími institucemi je na počtu patentů opět vidět čínská převaha.
Nejvíc patentů však nemusí nutně znamenat, že Čína je oproti zbytku světa v generativní AI napřed. Odborné hlasy, se kterými Forbes problematiku konzultoval, se vesměs shodují, že k největším vědeckým průlomům v oblasti stále dochází ve Spojených státech. Ostatně i architektura zmíněných transformátorů, které generativní AI nakoply, vznikla původně v Googlu.
Jedním z důvodů čínské převahy v celkovém počtu patentů může být takzvané strategické patentování. Technologické firmy takto dokážou konkurenční vývoj dočasně zablokovat i za cenu toho, že po obsahové stránce jde o patent nevalné kvality.
Číňané navíc dlouhodobě jedou „na objem“ i u svých vědeckých publikací. Tamní univerzity chrlí obrovské množství studií a článků, citujících se navzájem, kvůli čemuž pak klesá skutečná výpovědní hodnota takzvaného impakt faktoru – ukazatele kvality vědecké práce podle toho, kolik jiných prací ji cituje.
Zajímavostí je, že autoři ChatGPT z OpenAI až do začátku roku 2023 nepodali v rámci svých výzkumných aktivit žádné patenty. Důvodem však může být, že startup byl původně založen jako nezisková organizace.
Své výzkumníky a výzkumnice tehdy nabádala ke sdílení jejich práce s posláním využívat „digitální inteligenci způsobem, který s největší pravděpodobností přinese prospěch lidstvu jako celku“. Tehdy byla významná část technologie od OpenAI přístupná formou open source.
