Nejen zarytý sportovní fanoušek vnímá, že Saúdská Arábie se pevně ukotvila na mapě významných událostí sportovního světa. V posledních letech tam můžeme vidět konání celé řady prestižních sportovních událostí, nedávno to byly obrázky z tenisového Turnaje mistryň s českou účastí. Odkud vzešla vize vládců z Arabského poloostrova a jaký je původ a správa finanční zdrojů, které tento atraktivní cirkus moderní doby umožňují?
Byť ropná ložiska byla na území Saúdské Arábie poprvé objevena již v roce 1938 (americkou firmou, předchůdcem dnešního Chevronu), masivní těžba se rozjela až o několik dekád později. V padesátých letech objem těžby překročil milion barelů denně a zkraje let sedmdesátých již čtyři miliony denně. Tehdy se ropné výnosy začaly kumulovat a panovníci se museli zabývat myšlenkou, co s vydělanými petrodolary.
S objevením ropy království mohlo nahradit svůj předchozí hlavní zdroj příjmů, a to příspěvky od poutníků do Mekky. Přešlo na filozofii založení významného domácího investičního fondu. Stalo se tak v roce 1971 právě za účelem správy zdánlivě nekonečných zisků z těžby ropy. PIF neboli Public Investment Fund je zkratka saúdskoarabského suverénního investičního fondu. Fond v současnosti patří mezi největší svého druhu na světě a jeho aktiva dosahují objemu zhruba 925 miliard dolarů.
Škoda, že Evropané takhle také neuvažují. Fond PIF se od roku 2022 pyšní kreditním ratingem od Moody’s na úrovni A1, od Fitche A+. Jde o velmi vysoké kreditní hodnocení, na stejné úrovni jako hodnocení celého království. Fond zastává celou řadu rolí, jde o strategického investora, developera i správce aktivních i pasivních investic, to vše se vznešeným cílem připravovat království na dobu po fosilních palivech.
Zhruba tři čtvrtiny prostředků jsou investovány v domácí ekonomice, ale mezinárodní investice umějí přitáhnout pozornost. Konkrétní alokace fondu je bohužel zahalena jako všechny tváře dospělých žen v jejich světě.
Z dostupných zdrojů víme, že zhruba polovina majetku fondu se nachází ve veřejně obchodovaných akciích, pětina v private equity, osmnáct procent v nemovitostech a infrastrukturních projektech, asi osm procent v podílu ve společnosti Aramco a nízké jednotky procent v dluhopisech a peněžním trhu. S likviditou si tedy správci fondu hlavu nelámou a je vidět, že mají zainvestované opravdu dlouhé peníze. Mohou si to dovolit, spoustu peněz mají totiž stále uloženu v zemi, odkud denní ropná likvidita doslova vytéká sama.
V čele fondu fakticky stojí vládce země, známý korunní princ Muhammad bin Salmán. Ten se zjevně rozhodl využít finanční prostředky pro nákup prestiže. Zhlédl se v úspěchu regionálních, ropou promazaných monarchií (viz architektura a ekonomika Dubaje, fotbalový šampionát v Kataru, významné regionální aerolinky) a zřejmě ho žárlivost motivuje o podobný či snad ještě větší úspěch.
A velmi se mu daří tuto vizi naplňovat. V roce 2034 bude Saúdská Arábie pořádat fotbalové mistrovství světa, což měla usnadněné faktem, že zbyla ve výběrovém procesu jediná. FIFA dokonce přimhouřila oči nad dříve běžnou rotací kontinentů: mezi ceremoniály v Kataru 2022 a Rijádu 2034 proběhnou jen dva šampionáty mimo region. Zatímco okolo katarského šampionátu byla velká kritika, teď je slyšet pouze zcela ohlušující ticho.
Ambice jsou takřka nekonečné, peníze nejsou limitujícím faktorem. Vládní investiční fond PIF drží majetkové podíly ve čtyřech domácích fotbalových klubech ze Saudi Premier League (jejichž jména jsou fotbalovým fanouškům již známá – Al Hilal, Al Nassr, Al Ittihad a Al Ahli) a také vlastní až 85procentní podíl v britském Newcastle United. Od té doby, co Cristiano Ronaldo oblékl dres týmu Al Nassr, se tyto dresy začaly prodávat malým fotbalistům po celém světě.
O ženském tenisu již byla zmínka zkraje textu. Pravdou je, že Arábie je oprávněně kritizována za svůj přístup k ženám ve své vlastní zemi, přičemž ale pořádá celosvětově prestižní ženské klání pro cizinky. V souvislosti s tím se objevil i pojem sportwashing coby vylepšování si image díky sportu.
Vedle ženského tenisu země v říjnu uspořádala Six Kings Slam, kde se sice nerozdávaly žádné body do žebříčku ATP, ale rovnou peníze. Odměny přitom přesahovaly ceny pro vítěze Grand Slamů; 1,5 milionu dolarů pro každého účastníka a celková odměna pro vítěze šest milionů dolarů. Kromě fotbalu a tenisu se peníze sypou i do golfového klání.
V červnu 2023 se dohodly PIF, americká PGA Tour a evropská DP World Tour na spolupráci při společném golfovém podniku LIV Golfu. Původní idea saúdské konkurence vůči prověřeným evropským i americkým podnikům se západnímu světu nelíbila, nicméně vidina peněz nakonec všem stranám obrousila hrany.
Vedle sportu však chce princ MBS vybudovat i významnou regionální aerolinku. Na to už je však možná trochu pozdě. Přece jen Emirates (Dubaj), Qatar Airways (Katar) a Etihad Airways (Abú Dhabí) už mají své ukotvené místo na leteckém nebi.
Ambice na aerolinku Riyadh Air jsou však jasně vysloveny. Jednou z klíčových investic ve fondu je právě pozice v leteckém dopravci. V rámci vize 2030 je v plánu v Rijádu vybudovat mezinárodní letecký hub pro více než sto destinací. Do nebe se však míří už nyní. V Rijádu se staví Jeddah Tower s ambicí dosáhnout rovnou kilometrové výšky. Výstavba započala v roce 2013, byla zabrzděna kvůli pandemii, ale nyní stavba opět pokračuje vzhůru.
Z širšího pohledu je v regionu hodně co napravovat. Před první světovou válkou jste mohli vlakem projet nepřerušovaně napříč Blízkým východem. Terminologií současného světa vedly koleje ze saúdskoarabské Mediny do Ammánu (Jordánsko), Jeruzaléma (Izrael) a Káhiry (Egypt), ale i do Bejrútu (Libanon), Damašku (Sýrie) či Bagdádu (Irák).
Pravda, hranice a státy byly vytyčeny naprosto odlišně, regionem se rozprostírala Osmanská říše a správa Britského impéria. Dnes mají Saúdové v plánu dobudovat alespoň vnitrostátní spojení z Mekky do Rijádu.
Byť je Arábie plnohodnotně ukotvena na světové mapě sportu, země v současnosti ještě není dostatečně otevřená zahraničním investorům. Výkladní skříň země, těžař Saudi Aramco (věděli jste, že Aramco je historická zkratka Arabian American Oil Company?) se svojí gigantickou tržní kapitalizací 1,8 bilionu se nenachází ve většině portfolií správců fondů v naší části světa. Kapitálový účet země je stále spíše uzavřený Jinými slovy: peněžní prostředky nelze bez omezení přesouvat do Arábie a zpět.
Saúdové se investorům loni připomněli děním okolo Credit Suisse, kdy představitel Saudi National Bank (největší komerční banka v zemi) v rozhovoru pro Bloomberg kategoricky odmítl navýšení kapitálu pro Credit Suisse, kde drželi podíl 9,9 procenta. V reakci na tento rozhovor akcie Credit Suisse propadly o 25 procent, o čtyři dny později byla Credit Suisse převzata UBS.
Přitom likvidace CS to nebyla záměrná, při překročení desetiprocentního podílu by došlo k regulatorním omezením, čemuž se Saudi National Bank chtěla vyhnout. Credit Suisse tak ukončila svoji existenci po více než 160 letech. Spolupráce se saúdským kapitálem se tak bance krutě vymstila.
O právním systému království toho mnoho nevíme a do úvah o nezávislém soudnictví se raději ani nepouštějme. Čas pro investory v tomto světě však možná někdy přijde. Mezitím se můžete zamýšlet nad návštěvou Rijádu u příležitosti světového Expa 2030 nebo o čtyři roky později u fotbalového šampionátu. Vlajkový projekt země, supermoderní nově budované město Neom, bude turisty vítat až za několik desítek let a vzhledem ke své blízkosti k Izraeli snad regionu přinese obchod a méně konfliktů.
